pro úspěch ve volbách je nezbytné sledovat nálady veřejnosti, protože jinak je sotva možné včas reagovat na rostoucí nevraživost či nejistotu voličů. To v českých volbách nešlo vinou nekvalitních průzkumů veřejného mínění a doplatila na to levice. Někdy se zase stává, že je nastavení volebního systému stejně důležité jako počet získaných hlasů. Podle toho se však některé strany nechovaly, a pravice proto dopadla hůře, než bylo nutné.
jak se vyrábí chaos
Výsledky byly od volebních průzkumů zhruba stejně daleko jako vždycky. Nejlepší volební model měla tentokrát společnost STEM, která se u devíti stran postupujících do parlamentu spletla průměrně o 2,2 procentního bodu. Přitom mohla hrát roli skutečnost, že průzkum proběhl nejblíže volbám. Tato bilance se ovšem prakticky nelišila od Medianu ani od akademického pokusu „Kdo vyhraje volby“, který sčítal různé průzkumy a kurzy sázkových kanceláří. Zhruba o 2,6 procenta se u jedné strany lišila agentura CVVM, která patří k Akademii věd, a také Médea magnáta Jaroslava Soukupa. Neúspěchem skončil experiment tuzemské pobočky slovenské společnosti Focus, kde se výsledek pro jednu stranu lišil v průměru o víc než tři procenta. Internetové dotazníky agentur Sanep a Phoenix posloužily pouze k vytvoření jakýchsi potenciálů nebo prognóz a do debaty o volebních výsledcích vnesly maximálně chaos.
„Kantar TNS, STEM ani CVVM přes prázdniny žádné průzkumy nepublikovaly a jejich místa zabraly agentury, u kterých není zřejmé, jak ke svým předpovědím došly.“
Za úspěch nejde označit výsledek žádné agentury. Je to patrné ve srovnání s letošními nizozemskými volbami, při nichž se volební model agentury Ipsos lišil u jedenácti nejsilnějších stran v průměru o 1,1 procenta. Také druhý Kantar TNS se u jedné strany netrefil o 1,3 procenta.
Zdejší výzkumníci se tentokrát příliš nemýlili u vítězného hnutí ANO, zpravidla však nepředpověděli mohutný nástup dalších protestních stran, SPD a Pirátů. Především neuměli dopředu odhalit propad ČSSD a komunistů. V posledních průzkumech jim vesměs přáli přes deset procent, i když obě levicové strany nakonec skončily pod osmi. Naopak se v průzkumech podceňovaly výsledky ODS, Pirátů a Starostů. U prvních dvou stran nikdo nepočítal se ziskem nad deset procent, u Starostů zas nikdo nepřipouštěl vstup do sněmovny.
Skutečně odstrašujícím příkladem se stal způsob, jakým byly průzkumy publikovány. Během nizozemské volební kampaně vycházejí průzkumy čtyř agentur každý týden a každý volič může průběžně sledovat, jak se obliba jednotlivých stran mění. Konkrétně letos se mohl zařídit podle toho, jak padala obliba pravicového populisty Geerta Wilderse, jehož hlasy postupně přebíral konečný vítěz, liberál Mark Rutte. V Česku pracují rovněž čtyři agentury, které dodržují mezinárodní pravidla ESOMAR. Z nich však Kantar TNS, STEM ani CVVM přes prázdniny žádné průzkumy nepublikovaly a jejich místa zabraly agentury, u kterých není zřejmé, jak ke svým předpovědím došly.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.