Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Blahobyt těch druhých

.petr Holub .echo 24 .politika

Sebastian Kurz splnil úkol a dovedl lidovou stranu po patnácti letech k volebnímu vítězství. Teď ještě zbývá těžší část úkolu. V roli všeobecně oblíbeného premiéra překonat roztržku, jež se jako bezedná propast otevřela mezi dvěma póly společnosti.

Blahobyt těch druhých Ronald Zak/AP/SITA

na jedné straně jsou lidé, kteří stále ještě žijí klidný středostavovský život, na druhé ti, kteří už poznali odvrácenou stranu rakouského úspěchu.

Rakousko je idylická země, kde se každému dobře žije. Příliš se tam nepracuje, lidé tráví většinu času u šálku vyhlášené kávy nebo u sklenky vína, procházejí nekonečné nákupní galerie a večer navštěvují koncerty či honosné plesy. Takový je pohled cizince, jenž navštěvuje prostory určené k tomu, aby se mu v nich líbilo a o to víc utrácel. Docela nedaleko upravených parků či městských promenád se však může dostat na ta nesprávná místa. Na liduprázdné stezce dříve sloužící místním běžcům a bikerům třeba narazí na zapomenutou boudu, která dříve sloužila jako sklad nářadí, dnes tady však snědí mládenci obchodují s drogami a v lepším případě se rozprchnou, když kolem projde někdo, kdo vypadá jako starousedlík.

Zbloudilý turista pak může dojít do tovární čtvrti na břehu řeky se zarostlými kanály, páchnoucí vodou a benzinovými skvrnami, vysokými drátěnými ploty, které chrání hromady rezavého a nepotřebného šrotu, a nevzhlednými výrobními halami, jež zaměstnanci už dávno opustili. Industriální ghetta obklopená nouzovými přístřešky a sídlišti těch chudších nejsou místem, která ještě všeobjímající blahobyt nezasáhl, kam se ovšem stejně nezadržitelně blíží. Špinavé tovární končiny jsou naopak předpokladem veškerého blahobytu. Čím víc Rakousko bohatne, tím víc se také šíří ghetta v okolí výstavních měst a přibývá v nich gastarbeiterů především z východní Evropy. Během podzimu 2015 se v nich však objevily tisíce migrantů z islámských zemí a Rakušané najednou nevěděli, co s nimi dělat.

dva roky po zemětřesení

Tak by se dal vysvětlit politický výbuch, který na přelomu let 2015 a 2016 zasáhl zemi našich jižních sousedů. Poprvé v historii se stali nejsilnější stranou Svobodní (FPÖ), kteří vyznávají hodnoty radikální pravice včetně odporu k cizím přistěhovalcům a establishmentu velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). Volební prognózy to na jaře minulého roku říkaly jednoznačně: FPÖ a jejich předseda Heinz-Christian Strache měli podporu třetiny voličů, strany vládní koalice se dostaly každá jen málo přes 20 procent. S vyhlídkami Stracheho na volební vítězství se nemohly rovnat ani naděje Marine Le Penové z francouzské Národní fronty nebo holandského populisty Geerta Wilderse.

„Čím víc Rakousko bohatne, tím víc se také šíří ghetta v okolí výstavních měst a přibývá v nich gastarbeiterů především z východní Evropy.“

Je nepochopitelné, že to dopadlo jinak. Minulou neděli se Strache musel spokojit se šestadvaceti procenty a podle předběžných výsledků parlamentních voleb odešel poražen nejen lidovci, kteří měli 31 procent, ale také sociálními demokraty, kteří ho překonali o procento. Obě vládní strany v uplynulých dvou letech vyměnily předsedy, z obav před radikály účinně zastavily příliv migrantů a Rakousko je opět zemí valčíků, red bullu, perfektních dálnic a sjezdovek. Hlas průmyslových ghett a laciných ubytoven zanikl v oslavách staronových vítězů.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

.diskusia
.neprehliadnite