kromě toho se americká zástupkyně při OSN Nikki Haleyová nechala slyšet, že „čas pro vyjednávání s KLDR skončil“.
Vzhledem k bizarní a v jednadvacátém století už v podstatě unikátní povaze severokorejského režimu, vzhledem k dosti neuvěřitelným, kusým a také obtížně ověřitelným zprávám, či spíše zvěstem o vnitřních čistkách ve stranické hierarchii země, údajně realizovaných pomocí smeček hladových psů, protiletadlových kulometů a podobných roztomilostí, se běžnému západnímu konzumentu zpravodajského obsahu musí dlouhodobě zdát, že pozice KLDR coby globálního padoucha je jaksi permanentní, ale ve výsledku nijak zásadní konstanta.
„Po tolika letech válek, které sice Západ neprohrál, ale které zároveň nemají konce, se nikdo do další bojové vřavy nehrne.“
Skutečnost je ale taková, že pravděpodobně nikdy od uzavření příměří v 1953 nebyl Korejský poloostrov blíže válce než právě nyní. Čína, sice stále váhavější, ale pořád ještě jediný spojenec dynastie Kimů, posiluje stavy vojenských posádek na hranicích, americké nadzvukové bombardéry B-1 Lancer nacvičují v těsné blízkosti severokorejského vzdušného prostoru simulované údery a režim mezitím dál vyostřuje situaci úspěšnými testy nosičů jaderných hlavic.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.