Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Krymský kámen úrazu Alexeje Anatoljeviče

.radko Mokryk .tereza Soušková .echo24 .politika

O ruském opozičníkovi Alexeji Navalném se ve světě často mluví jako o jediné reálné alternativě Vladimira Putina. Fascinace mladým, dobře vypadajícím právníkem často hraničí s představou ruského spasitele.

Krymský kámen úrazu Alexeje Anatoljeviče Evgeny Feldman/Pool Photo via AP/SITA

mnohde v zahraničních médiích je slyšet názor, že právě on má potenciál být prezidentem, který povede ruský národ na cestě k demokracii. Je ale Navalnyj opravdu takový typ demokratického politika, jak si západní společnost maluje?

Alexej Anatoljevič Navalnyj, pokud necháme stranou jeho kontroverzní nacionalistické názory, které dnes sám označuje za mladickou nerozvážnost, začínal jako bloger upozorňující na korupci v zemi. Postupně se za obrovské lidské i finanční pomoci vypracoval na přední příčky ruské opozice. Kampaně jeho organizace Fondu boje proti korupci rozkrývající korupční aféry nejvyšších státních představitelů jsou v Rusku internetovým hitem. Jistě se mu musí přičíst k dobru, že jako jeden z mála opozičníků dokázal za poslední léta do ulic dostat dříve nemyslitelné množství lidí.

Jeho úspěch je založen na výzvě Rusům, že za jejich mizernou životní situací stojí korupce politiků. Představitelé státu kradou, a proto nezbývají peníze na důchody, výstavbu nemocnic a opravy špatných silnic. Potud se jedná o program, který má potenciál oslovit široké vrstvy ruské společnosti, jež budou v březnu 2018 vybírat prezidenta země.

jazýček na vahách ruské politiky

A zde nastává kámen úrazu. Navalnyj se prezentuje jako politik „západního“ kalibru, ovšem budoucí voliči stojí spíše na straně politiky silného muže současného prezidenta, což mimo jiné znamená nezpochybnitelnost anexe Krymu. Ukrajinská otázka je dnes nejožehavější téma ruské politiky, které má potenciál v mžiku zlomit vaz i těm nejpopulárnějším z populárních. Kandidát na prezidenta Navalného ražení to musí mít obzvlášť na paměti, ale zároveň si musí dávat pozor, aby nezpochybnil své renomé, jež si vydobyl na Západě. Jak Navalnyj přistupuje k otázce Krymu a co by to znamenalo pro mezinárodní politiku, pokud by se teoreticky stal příštím prezidentem?

„Fascinace mladým, dobře vypadajícím právníkem často hraničí s představou ruského spasitele.“

Jeho postoj ke Krymu připomíná snahu sedět na dvou židlích současně. Snaha uchovat si obraz liberálního opozičníka, který oponuje nezákonným snahám prezidenta Putina o rozšíření „Ruské říše“, ale zároveň nenaštvat své budoucí voliče, kteří anexi Krymu většinově podporují. Lavírování mezi dvěma protichůdnými identitami může působit poněkud komicky.

Bezprostředně po referendu, které se konalo na Krymu v březnu 2014 pod bedlivým dohledem ruských ozbrojených jednotek, se Navalnyj připojil k mezinárodním hlasům a samotný fakt konání referenda za takových podmínek ostře odsoudil: „Neuznávám výsledky krymského referenda z roku 2014. Musíme na poloostrově uspořádat spravedlivé referendum, abychom se dozvěděli, součástí jakého státu obyvatelé Krymu chtějí skutečně být. Status Krymu může být důvodem zhoršení vztahů mezi Ruskem a mezinárodním společenstvím na dlouhé roky“. Navalnyj se nemýlil. Moskva neustále čelí kritice kvůli anexi poloostrova a EU a USA uvalily na Rusko ekonomické sankce. Pochopení pro ruské řešení krymské otázky se nenašlo ani u nového prezidenta USA Donalda Trumpa, který dal jasně najevo, že očekává navrácení Krymu Ukrajině.

Fikaný opozičník ale pokračoval v kličkování. Referendum sice nezákonné je, ale jeho Strana pokroku se účastnit voleb na Krymu přeci může. Stejně tak nevidí nic špatného na tom, že by se na okupovaný poloostrov občas zajel podívat. Avšak – abychom citovali přesná slova – „Krym není nějaký chlebíček se šunkou, abychom si ho sem tam předávali. Měli bychom uspořádat normální referendum, a ne to, co se konalo. (…) Asi všichni můžeme předpokládat jaké budou výsledky. Jak se rozhodnou – tak se rozhodnou.“

Navalného představa „spravedlivého referenda“ zní krásně, kdyby neměla hned několik háčků.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

.diskusia
.neprehliadnite