Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Lži a propaganda ovládají konflikt na východě Ukrajiny

.radko Mokryk .forum 24 .slovensko

Mrtvý důstojník ruské armády na Donbase. Několik zatčených ruských vojáků. Záhadně umírající ruští parašutisté.

Lži a propaganda ovládají konflikt na východě Ukrajiny Evgeniy Maloletka/AP Photo/SITA

důkazů o stálé přítomnosti ruských vojáků na východě Ukrajiny je mnoho… Pro HlídacíPes.org je analyzuje ukrajinista Radko Mokryk.

Od počátku války na ukrajinském Donbasu v roce 2014 se země na obou stranách rusko-ukrajinské hranice nedokážou shodnout na charakteru tohoto konfliktu.

Rusko naléhá, že se jedná o „vnitřně ukrajinský konflikt“ – ruská oficiální média si oblíbila pojem „občanská válka“. Ukrajinci jsou přesvědčení, že se stali obětí nevyprovokované agrese ze strany sousedícího státu.

Důkazů, které ale svědčí o tom, že se Rusko po anexi Krymu v březnu 2014 pustilo do další vojenské avantýry na území Ukrajiny, je dostatek. Četná svědectví přímých účastníků bojů na východě Ukrajiny, zapojení ruské vojenské techniky (to, že kolony vojenské techniky včetně tanků se masivně přesouvají přes ukrajinské hranice, v NATO potvrzovali ještě na konci roku 2014), usvědčující snímky ze satelitu, zajatí ruští vojáci.

„Ukrajinci jsou přesvědčení, že se stali obětí nevyprovokované agrese ze strany sousedícího státu.“

To všechno se vždy rozbilo o skálopevné „Ruští vojáci tam nejsou!“, které již třetí rok za sebou zní z Kremlu.

rusové na Donbasu nejsou

Na konci června vyvolalo nevoli Moskvy prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Ten při společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem v Paříži prohlásil, že Francie moc dobře chápe, že Ukrajina se stala obětí agrese, a moc „dobře ví, odkud tato agrese pochází“.

Kreml okamžitě protestoval: „Rozhodně nesouhlasíme s formulacemi našich francouzských kolegů.“ Žádní Rusové na Donbasu nejsou.

Hned další den po prohlášení prezidenta Macrona se na Donbasu uskutečnil další bojový střet – 93. motorizovaná brigáda Ozbrojených sil Ukrajiny se střetla se skupinou tzv. separatistů. V důsledku boje byli dva členové skupiny včetně velitele zabiti. Další čtyři putovali do zajetí.

Podobné menší konflikty jsou na válečném Donbasu na denním pořádku. Upozornil ale také fakt, že velitelem separatistické skupiny byl kádrový důstojník armády RF – podle údajů poskytnutých Ukrajinskými ozbrojenými silami se jedná o Alexandra Ščerbaka.

Mezi několika zajatými vojáky se octl i Viktor Agejev, občan RF pocházející z Altajského kraje, podle všeho příslušník Ruské armády, který na začátku letošního dubna podepsal smlouvu o službě v rozvědce armády Ruské federace. Fakt podepsání smlouvy potvrdila Agejevová matka i kolegové z armády.

Samotný Agejev o podepsání smlouvy psal na svých stránkách na sociálních sítích na začátku dubna.

Ruská strana ale jednoznačně popírá, že by tento mladý Rus byl příslušníkem její armády. Prý ani neexistují dokumenty, které by takový fakt potvrzovaly.

Ruská služba BBC nicméně tvrdí, že má ve své dispozici jak kopie příslušných papírů, tak i zprávy psané Agejevem na sociální síti Vkontakte.ru kde potvrzuje, že je na Ukrajině na základě vojenské smlouvy. A prý tam dobře platí.

Agejev byl již předán bezpečnostním službám Ukrajiny a bylo s ním zahájeno vyšetřování.

smrt výsadkáře

Nejedná se o první případ, kdy byli na území Ukrajiny zajati příslušníci armády RF. Ukrajinská letkyně Nadije Savčenková, která byla v Rusku odsouzená za spoluúčast na vraždě, byla před rokem vyměněná právě za dva příslušníky ruské rozvědky – Alexandra Alexandrova a Jevgenije Jerofejeva, rovněž zajatých na ukrajinském Donbasu.

Rusko tehdy taky tvrdilo, že se nejedná o příslušníky armády RF, přesto ale na výměnu přistoupilo.

„Rusko ale podle všeho dodává na ukrajinský Donbas nejen lidské zdroje, ale výrazně podporuje i separatistické jednotky vojenskou technikou.“

Ještě koncem roku 2014 na internetu kolovaly zvěsti o záhadných úmrtích „pskovských výsadkářů“. Podle spekulací se obětí bojů na Ukrajině stala skoro celá rota ruské 76. výsadkové divize. Přeživší vypovídali o skoro stovce mrtvých ruských vojáků.

Oficiálně byla u desítek mladých mužů stanovena jako příčina smrti infarkt, mrtvice nebo bylo uváděno, že zahynuli při vojenských cvičených. Později Rusko uznalo, že někteří vojáci padli na Ukrajině. Prý tam ale nebyli posláni pro plnění vojenských úkolů ale jen „zabloudili při cvičení“.

kdo sestřelil letadlo

Rusko ale podle všeho dodává na ukrajinský Donbas nejen lidské zdroje, ale výrazně podporuje i separatistické jednotky vojenskou technikou.

Ještě v srpnu 2014 mluvčí NATO Oana Lungescuová prohlašovala, že dělostřelecké jednotky ruské armády vstoupily na území Ukrajiny. Později stejnou informaci potvrzovali i generálové NATO – v neposlední řadě na základě satelitních snímků, které prokazovaly přítomnost ruské vojenské techniky na Donbasu.

V průběhu bojů, které trvají již tři roky, se na východě Ukrajiny neustále objevují zbraně, které se buďto vyrábějí nebo používají výhradně armádou RF – jedná se kupříkladu o tank T-7263, raketový komplex Tor –m2, systém TOS-1 „Buratino“ atd.

„Občas si vlastní pozici komplikují i samotní ruští politici.“

Mezinárodní skupina vyšetřovatelů Bellingcat již několik let mapuje situaci na východě Ukrajiny. Na konci roku 2016 zveřejnila analýzy a důkazy přímého dělostřeleckého ostřelování pozic Ukrajinských ozbrojených sil z území Ruské federace – konkrétně se jednalo o 149 podobných případů jen během roku 2014.

Jedním z nejznámějších důkazů ruské přítomnosti na ukrajinském Donbasu je sestřelení letadla MH 17 v roce 2014, při kterém zahynulo 298 civilistů. Mezinárodní vyšetřovací tým o dva roky později potvrdil, že balistický systém Buk, kterým bylo letadlo sestřeleno, pocházel z Ruska a po zásahu se opět vrátil za hranice. Střílelo se z území kontrolovaného separatisty.

To všechno citelně podkopává ruskou pozici „Rusko se nezapojuje do války na Donbasu“. Občas si vlastní pozici komplikují i samotní ruští politici. V prvních červencových dnech ministr zahraničí Sergej Lavrov na mezinárodním fóru Pryjmakovská čtení prohlásil, že často čelí kritice kvůli „našemu rozhodnutí zapojit se do bojů na Donbasu a v Sýrii“. Tím de facto přiznal, že takové rozhodnutí opravdu padlo.

Situací se aktivně zabýval a  informace o účasti ruských vojáku ve válce na Ukrajině zveřejňoval ruský opoziční politik Boris Němcov. Ten byl ale začátkem roku 2015 zavražděn v Moskvě nedaleko Kremlu.

Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.

 

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite