tato fakta komentuje na webu BBC Jonathan Marcus. Podle něj ještě chybí to, že Pchjongjang musí miniaturalizovat jadernou hlavici tak, aby se vešla do hlavice střely a dokázala ji chránit před namáháním, jakmile opět vnikne do zemské atmosféry.
Nevíme přesně, jak daleko jsou Severokorejci v tomto programu, je však možné, že Severní Korea dosáhne svého cíle během prezidentsví Donalda Trumpa.
To obrací pozornost na schopnost Spojených států bránit se před takovým útokem. Do balistické obrany proti raketám bylo investováno obrovské množství peněz. Existuje celosvětová síť satelitních senzorů, které dokáží detekovat a sledovat vypuštění raket. Interceptory jsou již na místě.
„Jsme daleko od snu o hvězdných válkách Ronalda Reagana, který doufal, že USA a jeho spojenci budou chráněni protiraketovým štítem.“
Kritici si však myslí, že americký systém není zdaleka spolehlivý, píše Jonathan Marcus. Trumpova administrativa celý program přezkoumává a vzniká nová generace obranných raket, ale v dohledné době jich bude proti potenciální severokorejské hrozbě jen málo.
Jsme daleko od snu o hvězdných válkách Ronalda Reagana, který doufal, že USA a jeho spojenci budou chráněni protiraketovým štítem. Tehdy byly obranné balistické střely považovány za destabilizující činitel, a proto je smlouva z dob studené války z velké části zakázala. Mohly by ohrozit jistotu odvety v podobě jaderného útoku a to by snížilo účinnost jaderného odstrašování.
Někteří argumentovali i tím, že i méně efektivní obranný systém by změnil soupeřovy kalkulace. Nakonec byl takový štít považován za sci-fi. Byl by příliš drahý a příslušná technologie prostě neexistovala.
Po několika desetiletích je protiraketová obrana velmi odlišná. Není – navzdory ruským protestům – zaměřena na oslabení ruských jaderných sil. Je navržena tak, aby chránila před velmi specifickou hrozbou – ze strany Íránu nebo vývíjených raketových arzenálů v Severní Koreji. Tento druh ohrožení neznamená jen potřebu změnit strategické výpočty protivníka, ale zastavit každou raketu.
Technologie pokročila dramaticky a některé z nejvýznamnějších kroků udělal Izrael. Jeho zachycovací systémy a jejich přidružené radary – financované z velké části USA – se ukázaly být velkolepě úspěšné, ačkoli proti rozsáhlému útoku by dokonce i izraelský systém mohl být vystaven velké výzvě.
„Je jasné, proč jsou Američané z Kim Čong-una a jeho raket tak nervózní.“
Vlastní obranný systém USA podle mnoha kritiků ještě nesplnil své úkoly. Testování poskytlo smíšené výsledky. A často se namítá, že ani nejpodrobnější testy nejsou prováděny způsobem, který by úplně připomínal skutečné podmínky.
Dokonce i američtí velitelé uznávají, že jejich obranné prostředky nejsou plně odolné proti raketám a že by mohly být rychle přemoženy, kdyby nepřátelská země měla značný arzenál raket.
Ať už se prezident Trump rozhodne udělat ohledně Severní Koreje a rostoucího dosahu jejích raket cokoliv, čas vypršel.
Jednou z možností, kterou může zvolit, je zintenzivnit obranu USA, stejně jako nasadit obranné střely v Jižní Koreji, aby se pokusily posílit její obranu proti raketovému útoku.
V každém případě je jasné, proč jsou Američané z Kim Čong-una a jeho raket tak nervózní.
Príspevok vychádza vďaka spolupráci .týždňa a Fóra 24.