Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Startup Macron se stal monopolem

.lenka Zlámalová .echo24 .slovensko

Jeden rok, dva měsíce a 12 dní potřeboval devětatřicetiletý Emmanuel Macron k tomu, aby dokázal ovládnout Francii a kompletně překreslit mapu páté republiky, založené generálem Charlesem de Gaullem v roce 1958.

Startup Macron se stal monopolem Olivier Matthys/AP/SITA

po vítězství v květnových prezidentských volbách získal teď se svým politickým startupem Republika v pohybu přes šedesát procent v Národním shromáždění. Dosáhl na 380 z 577 křesel. Spolu se spojenci z centristické strany MoDem drží 355 křesel. Ze startupu se stal během 438 dní politický monopol.

všechno nej

Emmanuel Macron, netající se inspirací Ludvíkem XIV., dokázal největší politický obrat v některé z největších evropských zemí za desítky let. Z celé řady pohledů patří k Macronovi slovo nej. Je nejmladším prezidentem v historii páté republiky. V Česku by se ve svém věku ještě ani prezidentem stát nemohl; ústava stanoví, že hlava státu musí překročit čtyřicítku. Macron je zároveň francouzským prezidentem s nejslabším mandátem. Ve druhém kole, kdy proti němu stála šéfka Národní fronty Marine Le Penová, dostal 66 procent hlasů. Při rekordně nízké účasti, kdy zároveň mnoho lidí s pocitem, že nemají komu dát hlas, přišlo prohodit bílé lístky, ho volilo výrazně méně Francouzů než jeho předchůdce v Elysejském paláci.

Nej platí i pro jeho parlamentní většinu, která je jedna z nejpočetnějších v historii. I když se tradičně kvalitní francouzské průzkumy tentokrát úplně netrefily. Podle posledních předvolebních odhadů měla jeho Republika v pohybu získat až 470 křesel. Průzkumy se minuly v tom, že pravicoví voliči se nakonec ukázali být loajálnější gaullistickým republikánům, než se původně zdálo. Macron té většiny dosáhl při rekordně nízké účasti. K prvnímu kolu parlamentních voleb přišlo 48 a ke druhému jen 43 procent voličů. To je výrazně slabší než francouzský standard. Před pěti lety byla u parlamentních voleb účast 55 a před deseti 60 procent.

jak se čtvrtinou hlasů ovládnout zemi

Emmanuel Macron má pro svou velkou změnu Francie, kterou voličům slíbil, velmi slabý mandát. Jeden z nejslabších ze všech francouzských prezidentů za poslední desítky let. Z pohledu zvenčí to vypadá, že je Francie macronizovaná a nový prezident vyvolává široké nadšení. Ve skutečnosti je ale Francie rozdělená podobně jako Amerika nebo Velká Británie. Jen to není na první pohled tak vidět. Na jedné straně stojí Macronovi stoupenci, na druhé jsou trosky rozbité politické scény, v níž se jakž takž dokáží držet jen pravicoví republikáni. Socialistickou stranu, za niž byl do založení svého prezidentského startupu ministrem pro ekonomiku, Macron v podstatě vymazal z politické mapy. Část jejích perspektivních politiků převzal a zbytek odeslal do politického důchodu. U pravicových republikánů se mu ten rozvrat nepovedl tak důkladně. Dnes zůstávají na politické scéně jeho jediným skutečným soupeřem.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite