čtenářské obci konspiračních webů a „analytikům“ z Parlamentních listů a vůbec všem, komu zvlhnou zraky dojetím, uslyší-li slovo „čekista“, letos přišly Vánoce nějak brzo. A i ostatním může to svěží dílko stát za trochu pozornosti (i když obětovat jeho sledování plné čtyři hodiny je asi zbytečné). Ne ani tak kvůli Putinovi, ten ve Stoneově filmu jenom dělá svou práci, mluví a mluví, kamenně se přitom tváří, předkládá verzi světa a událostí v něm, jak je vidí ruský establishment. Věci, které člověk, jenž se trochu zajímá, už zná – buď od něj, nebo od jeho četných místních tlampačů. Stoneův film je ale pozoruhodný jako autoportrét režiséra jako člověka odpovídajícího určitému lidskému typu. Typu pokrokového umělce, trpícího bludnými představami o sobě a své „úloze v dějinách“.
Před čtyřmi roky dostal Oliver Stone cenu za přínos světové kinematografii na festivalu v Karlových Varech, přebíral ji ve stavu značného pohnutí, působil dojatý především sám sebou. Mluvil o sobě jako o rozeném průzkumníkovi, který musí zkoumat neprobádaná území, zabránit mu v tom může jenom smrt.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.