Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Bohumil Doležal: Evropský parlament a český nechumelismus

.bohumil Doležal .forum 24 .slovensko

Ke střetnutí mezi oběma došlo ve dnech 30. května až 1. června. Vyprovokoval ho Evropský parlament, který má, jak to v parlamentech bývá, frakce. Liberální frakce EP (ALDE) vede dlouhodobý boj proti vládám Viktora Orbána v Maďarsku a nověji proti vládě PiS v Polsku.

Bohumil Doležal: Evropský parlament a český nechumelismus independent.co.uk

orbánův FIDESZ je členem křesťanské frakce (EPP). Poslanci EPP proto obrátili pozornost na ANO Andreje Babiše, které je součástí ALDE. Takové věci se v demokratických parlamentech ve světě všude dějí, protože každý si u druhého či druhých snadněji všimne problémů než sám u sebe. Tak je zařízeno, aby si parlamenty všímaly všech problémů, a vydávat to za pouhou nízkou odvetu je možné teprve tenkrát, když z otevřené politické rozpravy vyplyne, že tomu tak opravdu je. Za dostatečný důkaz nelze bez dalšího považovat ani to, když drtivá většina zástupců potrefené země, tj. nyní ČR, problém nedůstojně bagatelizuje a zamlžuje, a stejně se chovají i zjednaní mediální lobbisté, které si potrefení poslanci přivolali.

Téma znělo: „Prohlášení (Evropské) komise – riziko politického zneužití médií v České republice“. Projednával ho nejdřív Výbor EP pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, pak pracovní skupina k přípravě plenárního zasedání, obojí za hojné účasti a s přizvanými hosty. Závěrečná rozprava v plénu byla málo navštívená: kdybychom nebyli národ husitů, dokázali bychom si možná připustit, že to jednak odpovídá významu naší země na evropské scéně, jednak to taky může souviset s tím, že ti, které by to téma mělo zajímat hlavně, totiž kompetentní čeští politici, se cítí dotčeni, když se o něm vůbec mluví, a nejraději by je taktním způsobem zametli pod koberec. Zametání pod koberec se týká tento můj článek.

Zaujala mne dvě vyjádření z české strany. Autorem prvního z nich je potrefená husa, totiž Andrej Babiš. Řekl, že v České republice si nepřejeme, aby evropské instituce zasahovaly do našich vnitřních záležitostí. Pozoruhodný je už ten pluralis maiestaticus: je velmi pravděpodobné, že po říjnových volbách si ho pan Babiš bude moci dovolit, ale zatím bych to na jeho místě nepřeháněl.

„Něco jiného je v tom či onom kritizovat rozhodnutí Bruselu a něco jiného je stavět podloudně do otázky celou zahraničně politickou orientaci České republiky.“

Stejně mne zaujalo to, co 1. června napsal na webu Hospodářských novin Petr Honzejk: „Je samozřejmě pravda, že v Česku není situace tak tristní jako v Polsku a v Maďarsku, kde došlo k přímým zásahům do fungování médií z pozice státní moci. To se u nás zatím neděje… Bylo by přehnané říkat, že je u nás ohrožena demokracie.“ A Josef Koukal den poté v Právu s jistou hrdostí zdůrazňuje, jak všichni čeští europoslanci zleva doprava poukazovali na to, „že země má zatím správu svých věcí pod kontrolou“. „Doposud to naše země pokaždé zvládla“.

nedejme se zneuctít!

Jsem krajně citlivý na řeči o „vměšování do vnitřních záležitostí Č(SS)R“. V rudé minulosti zněly od českých dejme tomu politiků a z českých dejme tomu médií pokaždé, když jsem měl dojem, že venku, za dráty, má zrovna někdo nutkání se mne (tedy taky mne) zastat.

Jistě, dnes je situace o dost jiná než kdysi. Tehdy jsme byli ruská kolonie a vměšování přicházelo opravdu „zvnějšku“, tj.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite