nebo alespoň mohl převzít sám ministerstvo financí a osvobodit tak z kurately Agrofertu Finanční správu, v lepším případě ještě ministerstvo spravedlnosti, dohlížející na práci státních zástupců. Jmenováním Babišova člověka Ivana Pilného na finance a návratem ke koaličnímu statu quo opět předvedl trestuhodnou nerozhodnost.
Po rozhodném kroku volali především pravicoví politici i komentátoři. Ale tvrdý zásah žádali také vlčáci z ČSSD, na druhé straně se ho obávali analytici hnutí ANO či novináři placení Agrofertem. Jejich paniku ilustruje absurdní varování, že takový Sobotkův atak povede ke konci liberální demokracie, jejímž posledním obráncem zůstal jejich chlebodárce. A premiér toho nevyužil.
zemanova dvojí role
Nutno připustit, že Sobotka může nad takovou kritikou pokrčit rameny a dál se jí nezabývat. Jako sociálnímu demokratovi mu může být jedno, co žádá pravice anebo čeho se bojí někteří lidé v ANO. Sleduje většinový zájem sociálních demokratů a svůj jako jejich předsedy. Podle dostupných svědectví odpovídal na žádosti vyhnání ANO z vlády otázkou: „Co na to řeknou voliči?“ Fakticky to znamená: „Nestačí využít okamžité výhody, ale je především nutné vyhrát volby.“ A v této souvislosti je třeba dělat to, co současní a potenciální voliči ČSSD v říjnu odmění svým hlasem.
Příznivcům sociální demokracie neleží na srdci osud Andreje Babiše, je však třeba vzít v úvahu, že se za kontroverzního ministra financí postavil prezident Miloš Zeman.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.