devětatřicetiletý zakladatel vlastního politického start-upu En Marche! (Vpřed!) nezaznamenal v prvním kole žádnou dramatickou převahu. Od své finálové soupeřky Marine Le Penové ho dělily 2,3 procenta hlasů. Od kandidátů tradiční pravice a radikální levice na třetím a čtvrtém místě kolem čtyř procent.
Průzkumy před druhým kolem 7. května ale signalizují Macronovo přesvědčivé vítězství nad Le Penovou s 62 a 64 procenty hlasů. K Macronovi už se záhy po uznání porážky snažil svých téměř 20 procent voličů přesměrovat poražený konzervativec Francois Fillon. Naopak čtvrtý v pořadí, radikální levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon, odmítá podpořit kohokoliv z finalistů a úsudek nechává na svých fanoušcích.
Francouzské průzkumy se tentokrát trefily skoro s chirurgickou přesností. Skutečným finalistům Le Penové a Macronovi předpovídaly plus minus 22 procent, Fillonovi a Mélenchonovi kolem devatenácti. Ta přesná trefa Francii odlišuje od Británie a Spojených států. Není to tím, že by francouzští průzkumníci byli lepší. Zásadní rozdíl je v tom, že Francouzi se na rozdíl od Britů a Američanů za svou volbu nestyděli. Na rovinu říkali, že jdou volit třeba Le Penovou nebo Mélenchona. Kandidáty, kterým by se v klišovité zkratce řeklo radikální pravice nebo levice. Spousta Američanů naopak neměla odvahu přiznat, že hodí hlas Trumpovi. Stejně jako se mnoho Britů z vyšších vrstev nechtělo svěřovat s tím, že jdou hlasovat pro brexit. Měli obavy ze společenské ostrakizace. Nic z toho ve Francii neplatí. Proto se dá věřit i průzkumům před druhým kolem, signalizujícím s velkým náskokem Macronovo vítězství.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.