Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Bez Holandska by to bolo nanič

.redakcia .jiří Peňás .slovensko

Výsledky volieb v Holandsku nám dovoľujú na chvíľu si vydýchnuť. Ale iba na chvíľu. Lebo realita, ktorá zrodila populistickú hrozbu, sa v tejto krajine aj napriek víťazstvu umiernených nemení. Zostáva rovnako komplikovaná. Preto prinášame text Jiřího Peňása z Echa24. Píše o prapodstate dnešných hola

Bez Holandska by to bolo nanič 5. december 2005, Amsterdam: Moslimky pred súdom, kde prebiehal proces s ľuďmi obvinenými z terorizmu a z vraždy filmára Thea van Gogha. V Holandsku odvtedy silnel extrémizmus a favoritom volieb bol nacionalista Geert Wilders. Porazil ho však súčasný premi

říká se, že Holandsko změnila vražda, která se odehrála deštivého rána 2. listopadu 2004 na jedné amsterodamské ulici. Její obětí byl filmař, novinář a satirik Theo van Gogh a vrahem šestadvacetiletý Maročan s holandským občanstvím Mohammed Bouyeri.

Popisem promyšlené a krutým způsobem provedené náboženské vraždy začíná výborná kniha nizozemského profesora Iana Burumy Vražda v Amsterodamu (vydala Academia, 2010). Její znalost je, řekl bych, nezbytným předpokladem pro každého, kdo se chce trochu v té skvělé a sympatické zemi vyznat, doporučenou nutností je pak pro každého, kdo si klade otázku, co se to v tom svobodomyslném a úžasném Nizozemí v posledních, řekněme, patnácti letech stalo.

Buruma popisuje proces, kterým Holandsko prošlo a který působil zprvu zcela nenápadně. Na jeho začátku byla skutečně přívětivá a svobodomyslná země, jejíž největší síla spočívala v tom, že spory mezi konfliktními zájmy, věroukami a názory lze řešit výhradně vyjednáváním. Jediná věc, o níž vyjednávat nelze, neboť je nepřípustná, je násilí. To změnily dvě vraždy, nejprve v roce 2002 zabití charismatického politika a prvního holandského otevřeného kritika masové migrace i islámu Pima Fortuyna (vrahem byl ekologický fanatik) a dva roky nato Thea van Gogha. Vrahem byl fanatik islámský.

Pro holandskou společnost znamenaly obě vraždy šok a prozření. Toto se dřív v této zemi nestávalo. Buruma ukazuje, jakými cestami se k tomuto rozcestí došlo, a krok za krokem mapuje společnost, která si chtě nechtě musela a stále bude muset zvykat na realitu, se kterou původně nepočítala. Buruma je liberál a v kritice islámu je velmi zdrženlivý, a jak to obvykle u takových intelektuálů bývá, je spíše ostřejší na jeho kritiky než k islámské netoleranci. I tak je to – na západního liberála – nebývale otevřená výpověď o konci snu o multikulturní společnosti, kterou Theo van Gogh definoval jako stav, kdy se zdvořile ustupuje agresivnímu hostovi, který vás nakonec připraví o vlastní byt. Stálo ho to život.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite