nejen Slovensko, ale i Česko měl původně na Radě ministrů EU v Bruselu zastupovat slovenský vicepremiér a ministr životního prostředí Tomáš Taraba, který v minulosti kandidoval za Kotlebovu neofašistickou stranu L’SNS. Jde o politicky kontroverzní osobnost, která dlouhodobě polarizuje slovenskou veřejnost, odborníky i ekologickou komunitu.
Přestože proti němu nejsou vedeny známé trestněprávní kauzy, jeho působení je provázeno řadou politických skandálů a sporů o směřování environmentální politiky Slovenska. Jako náhradníka si ho za sebe podle vyjádření pana Macinky původně zvolil Filip Turek, který však není ministr a je otázka, jestli někdy bude. Tarabu si oblíbil během své nedávné cesty vládních poslanců na Slovensko
od okraje politiky k vládní moci
Tomáš Taraba vstoupil do celostátní politiky v roce 2020, kdy se poprvé dostal do Národní rady SR na kandidátce krajně extremistické neofašistické strany ĽSNS Mariana Kotleby. Postupně si však vybudoval silnou základnu sledujících na sociálních sítích, především prostřednictvím konfrontační komunikace, ostrých výroků a kulturně politických témat.
Veřejnost na sebe výrazně upozornil zejména během pandemie covidu 19, kdy patřil k hlasitým kritikům očkování a protiepidemických opatření. Další vlnu kritiky vyvolal v roce 2021 svým facebookovým statusem týkajícím se nezletilé dcery tehdejší prezidentky Zuzany Čaputové. Tento případ byl policií označen za kyberšikanu a stal se symbolem Tarabova stylu politické komunikace.
V parlamentních volbách v roce 2023 kandidoval na kandidátce krajně nacionalistické Slovenské národní strany (SNS). Poté, co prezidentka Čaputová odmítla jmenovat původně navrženého ministra životního prostředí, se Taraba stal jeho náhradníkem a následně byl jmenován ministrem i vicepremiérem.
personální čistky
Jedním z nejčastějších bodů kritiky Tarabova působení je způsob řízení ministerstva životního prostředí. Opozice, část odborné veřejnosti i bývalí zaměstnanci rezortu upozorňují na masivní personální změny. Podle svědectví bývalých představitelů ministerstva a státních organizací odešly po Tarabově nástupu desítky až stovky zkušených odborníků z oblasti ochrany přírody, vodního hospodářství či environmentální legislativy.
Na jejich místa byli dosazováni lidé spojení se SNS nebo lidé názorově blízcí ministrovi, často bez otevřených výběrových řízení. Kritici tento postup označují za politizaci odborného rezortu a oslabení institucionální paměti státu. „Na východním Slovensku například šéfku slovenského vodohospodářství, která v oboru pracovala dvacet let, nahradil okresní předseda Slovenské národní strany. Ten předtím pracoval jako vedoucí autoservisu,“ vzpomíná někdejší státní tajemník na ministerstvu životního prostředí a dnešní místopředseda mimoparlamentní strany Demokraté Michal Kiča.
Opozice opakovaně poukazovala i na podezření z klientelistických praktik. V médiích se objevily informace o zadání zakázek v hodnotě stovek tisíc eur bez veřejné soutěže osobám z ministrova blízkého okolí. Taraba tato obvinění odmítá a označuje je za politicky motivovaná.
K otázkám po transparentnosti přispěla také kritika jeho služební cesty do USA, která měla stát přibližně 19 tisíc eur. Nezveřejnění detailního programu cesty vyvolalo výtky ze strany protikorupčních organizací.
střety s ochranáři a vztah k médiím
Taraba je dlouhodobě v konfliktu s environmentálními nevládními organizacemi a částí ochranářské veřejnosti. Ačkoliv otevřeně nepopírá klimatickou změnu, jeho vyjádření často relativizují význam klimatických politik a zdůrazňují ekonomické náklady regulací. Kritici upozorňují, že tento přístup oslabuje dlouhodobé závazky Slovenska v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí.
Dalším problematickým aspektem je Tarabův vztah k médiím. Opakovaně deklaroval, že některá hlavní slovenská média „pro něj neexistují“.
Tomáš Taraba měl Česko i Slovensko zastupovat na Radě ministrů EU v Bruselu, což se nakonec nestalo. A to v době, kdy se rozhoduje o klíčových environmentálních a klimatických politikách EU. Jak už jsme uvedli, do Ficovy vlády poslal návrh na odstranění ekologických škod v areálu chemičky Istrochem, která patří firmě Agrofert českého premiéra Andreje Babiše. Náklady na sanaci se odhadují na stovky milionů eur a cena pozemků nedaleko centra Bratislavy by se dramaticky zhodnotila. Před svým krokem těsně po českých volbách se Taraba sešel s Andrejem Babišem a ze setkání si pořídil fotografii, kterou pověsil na svůj instagramový účet.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s denníkom Forum24.