návrh Evropské komise zastavit dovoz ruského plynu do roku 2027 předseda slovenské vlády označil za imbecilní. Tvrdí, že Slovensko nemá k ruskému plynu alternativu, a chce ho odebírat až do roku 2034, kdy mu končí kontrakt s Gazpromem. Fakta ale ukazují něco jiného: Zatímco Česko i další země investovaly do diverzifikace energetických zdrojů a postupně snižovaly závislost na ruském plynu, Slovensko pod Ficovým vedením zůstalo pevně připoutané na hadičkách k Moskvě.
Ne, že by to jinak nešlo. Jinak se prostě nechtělo. Dlouhodobé kontrakty na bázi smluv z období socialismu totiž slovenským přepravním společnostem přinášejí mimořádné miliardové zisky. Vedle SPP infrastructure k nim patří i Eustream, v nichž má kromě slovenského státu významný podíl i český miliardář Daniel Křetínský. Přitom je zřejmé, že z vývozu surovin Rusko financuje svou válku na Ukrajině.
Závislost na Rusku se v rámci EU daří snižovat, ale Brusel si uvědomuje, že má stále dost másla na hlavě. Jen pro představu: Největšími odběrateli ruského plynu v Evropě byly v roce 2024 Německo, Itálie, Francie, Nizozemsko, Belgie. Také tyhle země a mnohé další – Česko nebo Rakousko nevyjímaje – se s novou situací musejí vyrovnat. Francie a Belgie, které ještě nedávno patřily ke kverulantům, už plán uzavření ruských kohoutků podporují.
Ficovi samozřejmě kryje záda maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě pěstuje osobní vztahy s Putinem a z evropské solidarity si dělá trhací kalendář. Společně s Ficem, nedávným hostem Kremlu, tak tvoří středoevropskou osu cynického prospěchářství. Oba tihle středoevropští vykukové dobře vědí, že Evropa je ochotná ustupovat a hledat kompromisy, místo aby nastavila jejich vydírání jasné hranice.
Je smutné, že právě státy s historickou zkušeností sovětské nadvlády – Slovensko, Maďarsko, ale i část české politické scény – dnes prokazují vůči ruskému imperiálnímu vlivu zvláštní míru tolerance. Zdejší papaláši rádi kydají fráze o národní suverenitě, dělají ramena na Brusel, ale před ruským diktátorem se hrbí.
Je proto dobře, že premiér Petr Fiala odmítl Ficův návrh na společné zasedání našich vlád v Bratislavě. Není vhodné bratřit se s premiérem, který umí z Východu i Západu dojit ekonomické výhody a kašle na odpovědnost. Ačkoliv dnes to vypadá, že rozdíl mezi našimi zeměmi nemůže být větší, brzy se může stát, že se zase sejdeme – ve vzácné harmonii proruského přizdisráčství.
Zatímco na Ukrajině zabíjely ruské rakety, celá naše vlastenecká fronta včetně hnutí ANO papouškovala kremelskou propagandu o míru, kritizovala evropské sankce, odklon od ruských energií a vyvolávala – a stále vyvolává – nenávist vůči ukrajinským uprchlíkům. Naše prachy především. Přesně tenhle cynický pragmatismus teď vládne Slovensku.
Jak si šéf hnutí ANO rozumí s Ficem i Orbánem, o tom netřeba dlouze mluvit. Je ale nutné jasně říct: Kreml používá své suroviny jako politickou zbraň. Kdo v době ruské agrese na Ukrajině spoléhá na ruské suroviny a ruský plyn, není jen obchodním partnerem Moskvy, ale spoluviníkem vražedné války.
A i o tohle půjde v nadcházejících volbách.
Článok uverejňujeme v rámci spolupráce s portálom Forum24.