A když už teď máme víceméně pravicovou antikorupční vládu, a doufejme, že i konzervativnější, a to nejen v záležitostech fiskální střízlivosti (výdajů z našich daní), tak bychom se snad mohli věnovat okurkové sezóně a blahému přemítání o ničem a nechat ji v poklidu pracovat. Jenomže to by na ministerstvech nesměli sedět aktivisté, kteří nikdy neslyšeli o principu dobře uvážené nečinnosti. To by nás ovšem stát musel přestat nepatřičně zušlechťovat a naši „pravicoví“ politici by museli vědět, co stát dělat má a do čeho strkat nos nemá. Navíc by měli znát i míru státní intervence. Jenže oni to neví, ona se státní doktrina nikde neučí, stačí přece, že chtějí jen naše, dnes alespoň „nesocialistické“ dobro.
Je možná dobře, že jsou Nečas i Radičová tak trochu premiéry čirou náhodou (že volby nevyhráli) a z partajní nouze (což je možná také dobře), ne vždy jsou ti, kteří se proderou nahoru ti praví a oba kdysi vedli ministerstvo sociálních věcí. Snad tedy alespoň z nouze přestanou slibovat materiální ochranu a náplast na všechny tragédie, jež si nezodpovědný jedinec, jak se říkávalo za časů kázně, způsobí. Symbolicky řečeno má stát tradičně pomáhat sirotkům a vdovám (mírnit nezaviněné neštěstí) a nefinancovat zaviněné důsledky špatného chování (bezdomovce, matky samoživitelky, drogově závislé, ty, kteří nechtějí pracovat a pod.).
Konzervativní politici, by měli dnes především přestat podkuřovat bezuzdnému individualismu a neohraničené svobodě. Vzpomínám, jak jsem jednou naznačil kultivované, laskavé a dobrosrdečné Magdě Vášáryové, že by v blogosféře měla být zavedena cenzura, aby se vulgární urážky a hrubé nactiutrhání nemohlo skrývat za anonymitou pisatele. Následovala dlouhá óda na radost ze svobody a tolerance. Běda Bratislavě, jestli se stane andělskou primátorkou Bratislavy! Socialisté i všichni dobráci na pravici se totiž nejen mýlí, ale dokonce dělají stejnou chybu. Místo aby se drželi starých pohanských zásad a stát uvážlivě a opatrně podporoval veřejný pořádek, tradici, ctnosti a tím i společenské příměří, tak jsou posedlí křesťanskou, mystickou láskou, jež státu nepřísluší. Caritas je ctnost individuální, trpělivá, laskavá, odpouštějící a tudíž naprosto nepřiměřená. Dobrý stát je naopak přiměřené násilí, jinak vede k anarchii. Vidíme to na každém kroku. Z Evropské unie přicházejí směrnice proti fyzickým trestům doma i ve škole. Škola se stává rejdištěm nezletilých gangů a šikany, přestává fungovat, natož aby vyzařovala étos a učila ctnostem. Kdo by se dnes odvážil navrhnout, aby byli nezvladatelní žáci posíláni do polepšovny? Autorita školy a rodiny je podemílána. České ministerstvo školství letos vydalo přímo hororovou příručku o sexuální výchově mládeže. Víte, co je to pohlavní styk? Nevinná zábava, kterou může dělat kdokoli, jakkoli, s kýmkoli. Jakoby ani nesouvisel s početím. Hlavní je ochrana před tajuplnými následky (zřejmě potratem). Empiricko-vědecký přístup čtrnácti věhlasných sexuologů, kteří nevědí, jaká je funkce studu (zvláště u nezletilé mládeže), kam vede promiskuita a smyslnost, jak souvisí sex s početím, láskou, věrností a manželstvím. Ochranu mládeže před předčasnou sexualitou a výchovu k zdrženlivosti považoval Aristotéles, a s ním i mnohé primitivnější kmeny, než byli civilizovaní Řekové, za nezbytný předpoklad své budoucnosti. Naši liberálové kultivují civilizaci smrti a říkají tomu věda.
Tento text ste mohli čítať len vďaka našim predplatiteľom. Pridajte sa k nim a predplaťte si .týždeň.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.