takovým způsobem rezonující story vypráví šestidílná americká dokumentární minisérie Wild Wild Country. Je strhující na několik způsobů – popisuje a ukazuje historii pro naprostou většinu diváků naprosto neznámou, velice dramatickou, plnou různým způsobem zajímavých a někdy až fascinujících postav.
A taky je velmi výstřední, až bizarní, v reakci na některé její peripetie čelist divákova značně povolí. Taky je to příběh, který toho hodně vypovídá o místě a čase, v němž se odehrával – Spojených státech a především státu Oregon v osmdesátých letech minulého století. Zároveň je to ale nějakým způsobem i dnešní story, může sloužit jako hyperbolický předobraz soudobých „kulturních válek“. Nakonec nejsilněji v něm však znějí nadčasová témata moci a jejího zneužití, opojení z ní, které může přivést nebezpečnou a destruktivní pýchu, oddanosti, která se promění v nenávist, utopie, jež nutně míří ke krachu, protože jsou v ní od začátku přítomny prvky destrukce a kultické uctívání moci.
Bratři Chapman a Maclain Wayové v minisérii zpracovali události, které se odehrály v letech 1981–85 v jejich domovském státě Oregon. Přesídlila tam skupina vyznavačů indického gurua Bhagwana Shree Rajneeshe (později známého jako Osho), založila tam město Rajneeshpuram, jež bylo řízeno podle principů společenství, a dostala se do konfliktu s místními obyvateli, který časem nabral vskutku dramatickou podobu, včetně pokusů o vraždu, rozsáhlého odposlouchávání, snahy o manipulaci voleb a bioteroristického útoku. Bhagwan/Osho je mezi stoupenci různých exotických nauk dodnes vnímán jako autorita, i v Česku (aj na Slovensku – pozn. redakcie) vyšly desítky jeho knih a různé tuzemské celebrity se rády svěřují, že v nich nalezly posilující životní moudrost. Duchovním učitelem se stal v šedesátých letech, jeho nauka byla v mnoha ohledech kontroverzní, odmítal organizovaná náboženství včetně hinduismu, rozhodně nehlásal askezi – ať už v hromadění materiálních statků (vlastnil desítky rolls-royceů), nebo v sexu. V sedmdesátých letech založil v indické Púně ášram, který přitahoval také žáky ze západní Evropy a Ameriky.
Dostal se ale do problémů s indickými úřady. Rozhodl se přesídlit do USA. Podstatnou organizační úlohu v tom, a vůbec v běhu celého společenství, hrála jeho tajemnice Ma Anand Sheela. Sekta koupila obrovský pozemek v odlehlé končině Oregonu, začala tam budovat město pro několik tisíc Bhagwanových stoupenců, takzvaných sanjasinů, které se podle jejich gurua mělo stát místem, kde započne transformace planety. Místní starousedlíci, většinou farmáři a penzisté, tím byli zaskočeni, přítomnost množství podivínů ve vínových róbách provozujících volnou lásku a extatické rituály v nich rozhodně nebudila nadšení. Nově příchozí navíc byli v přesile – městečko Antelope nedaleko Rajneeshpuranu mělo jen pár desítek obyvatel. Brzy došlo na úřední spory, Sheela, z níž se stala veřejná tvář sekty, rozhodně nenastavovala druhou tvář, místo hledání kompromisu s místní mocí se rozhodla ji převzít. Stala se proslulou díky svému ostře konfrontačnímu vystupování a bezohledné taktice politického boje, sekta v něm mimo jiné zneužila pár tisíc bezdomovců, Bhagwanovi stoupenci se masivně ozbrojovali a taktika Sheely vůči nim i lidem mimo sektu se dostávala čím dál výrazněji za hranici zákona.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.