když byli The Who ještě řemeslníci, ne proroci
LP deska My Generation dnes možná působí jako archivní artefakt, zvuková pohlednice z doby, kdy se kapely snažily trefit do Mod uniformy stejně přesně jako do tříminutové písničkové formy. Přesto má tenhle debut The Who sílu detonace, která dodnes vibruje pod povrchem: první náznaky jejich budoucího hluku, první výkřiky generačního vzdoru, první důkazy, že rock nemusí jen bavit — ale může i bolet, drhnout a mluvit za ty, kdo jinak mlčí.
Slyšet The Who bez oper, bez syntezátorů, bez megalomanských ambicí může být šokem. Na debutu jsou to hudební dělníci s kufrem písní, které nosili z klubu do klubu. Žádné velké vizionářství, jen taneční energie a pokus obléct si americký rhythm’n’bluesový svrchník, protože to bylo to, co teenageři ve Swinging London chtěli slyšet.
BEZ VÁS SA NEPOHNEME
Pridajte sa do komunity predplatiteľov, ktorí pohnú Slovenskom a prečítajte si odomknutú verziu tohto článku.