naposledy mi napríklad napísal: „No, předně, neper se s vírou, kterou nemáš. Hledáš v textu Tóry nějaká jasná pravidla, ale to ona nemá. Hledáš smysl, ale to ona také nemá. Tóra vychází z předpokladu, že jsi součást ,vyvoleného národa‘ a smysl tvé existence je ve službě Jemu. Oběti se dávají z radosti. Píše se, že ,lid Izrael s radostí přijal jho povinností‘ - věř nebo nevěř. Pokud to člověk nedělá s radostí, nemá to dělat vůbec. 

Dnes už nemordujeme zvířata, dnes přinášíme ,oběť úst‘, tedy se modlíme. Jak jsem kdesi četl hezkou odpověď v rozhovoru se židem: já nevím, jestli věřím, ale když tu máme ty povinnosti (micvot), tak je plním. To je to výjimečné postavení před Bohem, ta hromada povinností. Nespravedlnosti byly, jsou a budou. Jejich i ty naše. Dopouštěli jsme se genocidy a také jsme jí trpěli. Když budeš číst šema, amidu a další části každodenních modliteb, všechno tam najdeš. Kol nidrej a vůbec modlitby na Jom kipur jsou plné toho, co jsme kdy udělali špatně a na co bychom neměli zapomenout. Máš to se sebou těžké, také jsem si tím procházel. Mohu ti na závěr krátké odpovědi citovat část modlitby: ,Bože navrať nás k sobě a my se navrátíme‘.  Výhodou i nevýhodou je, že judaismus je i rodové náboženství. Pro židy jsi židem, i kdybys nechtěl. Dnes už být židem mezi většinovou společností nemusíš být, tak se můžeš ze světa židů vytratit. Ale byla by to škoda, ještě nás čeká hodně zajímavého studia.“

Takže ešte raz a naposledy: Nikdy sa už nestanem veriacim Židom, ktorý nasával kánon viery v rodine, pri predpísaných modlitbách, pri živote v náboženskej komunite, pri rituáloch v synagóge… pri plnení micvot. Budem „iba“ židom. Židom poznačeným holokaustom, ústrkmi od antisemitov, predsudkami…

Jindřich Buxbaum

A nikdy tiež nepochopím v plnom rozsahu údel ľudu Izraela. Do prčíc, veď nás odvrhli nasledovníci rabiho Ježíša ako škodnú a vydržalo im to dodnes!  

Tóru však neprestanem čítať, spolu s inými múdrymi knihami. Neprestanem ani žiť zápasom. Nie zápasom o pravdu pravdúcu konkrétnej náboženskej viery, ale o zmysel života, ktorý spočíva v láske, vo vzťahoch a, ospravedlňujem sa za veľkohubosť,  v šírení dobra. Jasne, že sú za tým hodnoty a morálne nastavenie, ktoré sme podedili po predkoch.