„Každá čtvrtá dívka a každý třináctý chlapec zažijí sexuální zneužívání. A přes milion lidí problémově užívá alkohol a většina z nich má děti,“​ upozorňují Zuzana a Martin Zikmundovi, autoři podcastu 13 hříchů rodičovství.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral svou personální politikou znovu přitáhl k veřejnoprávnímu médiu negativní pozornost. Ani ne rok po pokusu jmenovat do čela zpravodajství kontroverzní Jitku Obzinovou najal jako „odborného pracovníka“ bývalého šéfa slovenských veřejnoprávních médií Jaroslava Rezníka. Akvizice stojí za pozornost z více důvodů. Zdaleka nejen proto, že Rezník ještě jako ředitel agentury TASR podepsal spolupráci s kremelskou agenturou Sputnik.

Ospravedlnenie podľa advokáta Petra Kubinu za Slovenskú republiku poskytlo Haščákovi Ministerstvo spravodlivosti SR ešte pod vedením ministerky Márie Kolíkovej (nom. SaS) a podpísal ho štátny tajomník Ondrej Dostál.

Štátny tajomník rezortu diplomacie však dodáva, že navrhované opatrenia a ich parametre je nevyhnutné nastaviť tak, aby z nich profitoval každý členský štát a aby lepšie odrážali národné špecifiká.

Putin vyhlásil čiastočnú mobilizáciu. A netreba pochybovať, že podľa vopred pripraveného plánu, ktorý nikto nepozná. A je čoraz očividnejšie, že ani Putin. Každopádne tak stojíme pred viacerými dilemami. Tri z nich sú viac ako urgentné.

Hnutie Sme rodina chcelo s opozíciou blokovať schôdzu parlamentu, tvrdí šéf poslaneckého klubu OĽANO Michal Šipoš. Myslí si, že dôvodom bol návrh SaS o úprave paragrafu 363 Trestného poriadku. OĽANO chcelo návrh podporiť. Napokon sa bude o ňom hlasovať budúci týždeň.

„Putin nemohl udělat větší chybu. Lidé nejsou připraveni bojovat ani za něj, ani za Rusko. Chtěli dál sedět na gauči a koukat se v televizi na to, co se děje na Ukrajině,” říká ruská novinářka, redaktorka Echa Moskvy a Deníku N Jekatěrina Kanakova. „Neexistuje možnost, jak by si Putin mohl zachovat tvář. Teď se snaží jen zachránit si život. Ví, že válka je prohraná,” dodává.

Ľudia majú strach. Sú sklamaní. Sú nahnevaní. Chcú zmenu, ktorá neprichádza alebo istotu, ktorú sa nedarí uchrániť. Po roku 1989 sme začali znova objavovať demokraciu. Dnes sa zdá, že sme z nej rozčarovaní. Čo sa s nami stalo?

Dystópia je módny žáner, zrkadlí sa v ňom všeobecná skepsa. Utešujeme sa, že v týchto obrazoch novej totality ide len o literárnu fikciu. Čo však robiť, keď zistíme, že jedna dystópia sa už uskutočňuje a má svoje skutočné obete?

Zhnusenie z politiky a z politikov nie je nová vec. Dnes sa však u nás dvíha jeho ďalšia vlna. Niežeby to nebolo pochopiteľné. No aj tak treba opakovať, že ide o nebezpečný trend. Povedzme to rovno: smrteľne nebezpečný.