Žádný výrok Margarety Thatcherové nezpůsobil takový poprask, jako „žádná společnost neexistuje, existují jen individuální muži, ženy a také rodiny…“

Pred necelým mesiacom predsedníčka (odrazu národne cítiacej) vlády v súvislosti s novelou zákona o štátnych symboloch vyhlásila: „Možno dávam taký skromný návrh školám. Deti vedia vyrábať krásne veci, takže nevidím dôvod, aby tieto dôležité symboly na hodinách výtvarnej výchovy nevyrábali.“ Čo to vôbec budú maľovať?

Benedikt XVI., nomen omen svého slavného zakladatele evropského monasticismu, stojí před podobným problémem: jak zachránit upadající civilizaci? V šestém století, kdy se už definitivně hroutil Řím a civilizace, útlý svazek regulí a nezdolná energie sv. Benedikta vedla k zakládání řeholních komunit a k odklonu od východní poustevnické spirituality. Nová společenství pod heslem „ora et labora“ byla založena na harmonii zbožnosti a práce, duchovnosti, která není odklonem od života, ale naopak, inspiruje činorodost. V temných třech stoletích úpadku zachránila antickou vzdělanost – především řeckou filosofii, univerzální právo a neuvěřitelně i jazyk latinského Říma. Staronová středověká civilizace stála proto ve znamení dvou velkých paradoxů: hledání rovnováhy víry a rozumu a rovnováhy mezi duchovní a politickou relativní autonomií.

Tak opět po roce radostně do Buchlovic na tradiční festival vína a literární seminář. Co je to však letos za nápad mluvit o víně a deficitu? A je víno opravdu věc tak samozřejmá, jak si pořadatelé zřejmě představují, když má tolik nepřátel? Kupříkladu takový abstinent víno chápe jen jako nebezpečnou drogu, které se vyhýbá. Ve stejném předsudku žije i muslim, považuje víno za al – ko – hol, rozdíl mezi vínem a spiritusem nikdy nepoznal, a proto i on soudí, že víno je droga a nikoli nápoj, podobně jako alkoholik, který se chce co nejrychleji opít. „Kdo však nenávidí víno, hřeší, přestože je to hřích bezejmenný,“ říká Tomáš Akvinský, víno je přece nápoj sakrální. Češi na rozdíl od Moravanů na tom také nejsou nejlépe. Pijí převážně únavný studený, ospalý a trudnomyslný nápoj. Aby ne, když jim v mládí servírovali náhražky – Pražský výběr, Ostravský kahan, Svíčku a dnes krabicové víno z Čile nebo z Moravské vinařské oblasti. Ví snad někdo, kde se nachází ona moravská oblast?

Rusi nezažili demokraciu. Pokusy o slobodu nazývajú premárnenými rokmi. Ideológia Ruska stojí na viere vo vlastnú dôležitosť a strachu z „cára“. Sen o modernom Rusku pochoval útok na Ukrajinu. Vojaci sa tam správajú ako mongolské hordy z 13. storočia.

Jedna z podôb tradičnej rodiny v postsocialistickom svete: Mama samoživiteľka (otec po pôrode kamsi odplachtil) bojuje o holú existenciu svoju aj synovu – o to viac, že Stano má „zlú nohu“ a musí chodiť na vozíku, občas, keď sa noha dočasne polepší, tak aj bez vozíka, ale vždy s pomocou mamy. Tej hádžu úrady polená pod nohy, prichádza o dotácie na hendikepované dieťa, telefonuje, telefonuje, hnevá sa, zúfa. Stano je navyše v škole neobľúbený a učenie mu vôbec nejde.

Sledujte vývoj na Ukrajine online.