Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Google a Facebook. Cool vyžírky moderního světa

.lenka Zlámalová .echo24 .ekonomika

Jsou to dva rozdílné světy, pro které platí úplně protikladná pravidla.

Google a Facebook. Cool vyžírky moderního světa Noah Berger/AP/SITA Facebook platí ze svého obratu mimo Evropskou unii mezi 28 a 34 procenty, zatímco nesrovnatelně menší sazby v Unii se pohybují mezi 0,03 a 0,10 procenta. Google platí mimo Evropu 9 procent. V EU je to 0,82 procenta.

ten starý, klasický, offline je svázán regulací, stát na něj nakládá byrokratické povinnosti a vymáhá na něm placení často velmi vysokých daní. Antimonopolní úřady v něm tvrdě hlídají podíly na trhu a případné zneužití dominantního nebo monopolního postavení. Ten druhý, online a technologický svět všemu z toho uniká. Funguje v paralelní polis, kam se zatím nedostala téměř žádná regulace a technologickým firmám se doposud velmi úspěšně daří unikat před placením daní. Částky, které ze svých příjmů odvádějí, jsou často setinami a tisícinami sazeb, které ve stejných zemích musí zaplatit klasické firmy.

Jsou to ti nejtvrdší kapitalisté dnešní doby. Žádná radikální levice, progresivisté a antikapitalističtí aktivisté, kteří tradičně útočili na symboly globálního kapitalismu, jako jsou velké banky a energetiky, po nich nejdou. Vždycky se mluvilo o „tlustých kocourech“ z Wall Streetu. Točily se filmy ukazující jejich hamižnost a hédonický životní styl. Teď o žádných tlustých kocourech ze Silicon Valley neuslyšíte. Velkým technologickým firmách, které jsou dnes v mnoha ohledech nejmocnějšími globálními hráči, se při provozování nejdrsnější formy kapitalismu daří udržovat image až neziskových vykonavatelů dobra. Není to jen tím, že jejich majitelé a šéfové nechodí v luxusních oblecích, ale šedých tričkách a mikinách jako Mark Zuckerberg nebo černých rolácích, jako chodíval Steve Jobs.

„Technologické firmy jsou dnes nejmocnějšími a nejtvrdšími kapitalisty.“

Podstatnou roli hraje dojem, že jejich služby jsou na internetu pro zákazníky zadarmo. Už jim nedochází, že právě tím, jak hojně je využívají a kolik toho o sobě ochotně prozrazují, se stávají pro Facebook a Google zbožím, které dokážou velmi draze prodat svým klientům. Známé heslo, že nic na světě není zadarmo, a že když za něco neplatíte, stáváte se zbožím, je tady dotaženo do miliardových zisků. A právě díky virtuálnosti a globálnosti se technologickým firmám daří unikat regulacím i daním. V mnoha branžích, kde proti sobě stojí hráči ze staré a nové ekonomiky, to vytváří nerovné podmínky na trhu.

Tvrdě regulované klasické televize a stále ještě dost regulované mediální domy, které jsou nuceny platit standardní, pro konkrétní zemi běžné daně, zápasí o podíl na trhu s úplně neregulovaným Googlem a Facebookem, které na dani odvádí jen desetiny a setiny svých příjmů. Trh s reklamou je nejviditelnější, protože v něm operují právě největší technologické společnosti. Z něj pochází naprostá většina jejich zisků. Podobné příklady nerovnosti na trhu se ale najdou v řadě dalších branží.

evropský daňový ráj

Téměř všechny velké technologické firmy se zrodily v americkém Silicon Valley. Zajímavé je, že za miniaturními daněmi míří do Evropy. Tady si především v Irsku a Lucembursku vytvářejí centrály, do nichž směřují všechny své příjmy z celého světa. Tady z nich platí miniaturní daně. Tady parkují nerozdělené zisky, které nevracejí do Ameriky, protože by tam z nich státu musely zaplatit nesrovnatelně víc. Daně, které odvedou technologické firmy v Evropě, jsou zlomkem toho, co platí jinde ve světě.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite