Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Velká finanční progresivní revoluce

.lenka Zlámalová .echo 24 .ekonomika

Cesty k nejtěžším hospodářským a společenským krizím vedou často přes velké ideje a „dobré úmysly“.

Velká finanční progresivní revoluce Gian Ehrenzeller/AP/SITA

výsledky se zpravidla dostavují až po desítkách let. 15. září to bylo přesně devět let od symbolického začátku velké finanční krize roku 2008. Ten den požádala investiční banka Lehman Brothers o ochranu před věřiteli. To je faktický začátek bankrotu. Ke dnu ji stáhl hroutící se trh s nemovitostmi a nesplácenými hypotékami, léta hromaděnými a pečlivě zamíchanými v cenných papírech CDO (credit default obligations). Lidově se jim říkalo masokostní moučka. Finanční krize se přes rozmixované hypotéky šířila podobným stylem jako nemoc šílených krav přes masokostní moučku. Nikdo už moc nevěděl, jaké konkrétní ingredience se do moučky dostaly. Stejně jako už nikdo nevěděl, jaké konkrétní hypotéky konkrétních dlužníků se dostaly do toxických CDO, na něž přitom ratingové agentury vydaly nejvyšší hodnocení AAA.

Jisté bylo, že to byly hypotéky lidí, kteří je nebyli schopni splácet. A všichni na trhu se najednou začali bát všech hypotečních CDO. Trh se zhroutil a do ohrožení se postupně dostal celý finanční systém. Krevní oběh ekonomiky.

„Evropská unie si dala nějaké strategické cíle, jako je boj proti globálnímu oteplování a prosazování různých sociálních programů.“ 

Po odeznění prvních příznaků šoku se začalo pátrat po příčinách. Na veřejnost se dostaly zprávy, které byly bankéřům dlouhodobě dobře známé. Půjčovali totiž na bydlení i lidem, kteří byli tak rizikoví, že se u nich dalo s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat, že ani při nejlepší snaze nebudou schopni hypotéku splácet. Byly to půjčky pro sociálně slabé. Lidi bez práce, příjmu a majetku. V bankéřské hantýrce se jim říkalo NINJA (z anglického No Income, No Job and Assets). Žádný příjem, žádná práce, žádný majetek.

popírání zisku a kapitalismu

Čistá racionalita říká, že půjčovat takovým lidem je šílenství. Bankéři si to nevymysleli. Sami by nepůjčovali někomu, na němž nemůžou vydělat. Zisk je základní smysl byznysu a obchodu. Jenže v Americe je zároveň hluboce zakořeněný kult vlastního bydlení. V této individualistické společnosti panuje přesvědčení, že vlastní dům činí člověka zodpovědnějším, ukotvenějším, stabilnějším a šťastnějším. Byla o tom sepsána spousta sociologických studiích. Fenomenizací vlastního bydlení proslula třeba také britská premiérka Margaret Thatcherová, jež se snažila svou politikou vytvořit společnost vlastníků. Byla to její vize sílící, stabilní, pro demokracii zásadní střední vrstvy. Proto se rozhodla ve velkém privatizovat nájemní bydlení.

letadlo narazilo po 31 letech

Jenže pro nejnižší společenské vrstvy prostě hypotéky na domy a byty finančně nevycházely. Proto se tomu politici rozhodli pomoci regulací. A začali na banky tlačit, aby půjčovaly i lidem, kteří na to nemají. V roce 1977 byl přijat Community Reinvestment Act (CRA). Nutil banky přesnými regulačními pravidly, aby část půjček poskytovaly i lidem z chudých čtvrtí. Jedním z parametrů, jež regulátor sledoval, bylo právě to, kolik peněz tam poslaly. Města byla rozdělena do map čtvrtí podle průměrného příjmu a celkové sociální situace obyvatel. Ty nejchudší patřily do kategorie D. A právě objem půjček déčkařům se pečlivě sledoval. V bilancích bank a spořitelních družstev se to maskovalo tak, že na ně banky úplně nelogicky musely vytvářet menší rezervy než na půjčky bohatším klientům. A mezi takzvané špatné úvěry, což jsou půjčky, kde dlužníci mají potíže s platební morálkou, se registrovaly až výrazně později, než když měli potíže se splátkami třeba áčkaři nebo béčkaři.

„Trh se zhroutil a do ohrožení se postupně dostal celý finanční systém. Krevní oběh ekonomiky.“

Trochu to připomíná dnešní změkčování latěk ve školách pro děti, jimž psychologové diagnostikují nějaké psychologické problémy typu poruch koncentrace nebo učení. Dává se jim delší čas nebo jednodušší úkol, ale výsledek se hodnotí stejně jako u jiných studentů. Se změkčenou laťkou se vytváří dojem, že jsou stejní. Banky musely pravidelně procházet takzvaným CRA Compliance, tedy ratingem, jak sociální regulaci vycházejí vstříc.

Finančně to samozřejmě nevycházelo, což bankám snižovalo zisky, ceny akcií a bankéřům platy. Rozhodly se to proto zamaskovat ve finančně inovačních cenných papírech, oněch CDO. Rizikové hypotéky rozemlely na masokostní moučku s kvalitně splácenými, udělaly elegantní finanční instrument, který nabídly investorům. Letadlo NINJA hypoték letělo jedenatřicet let, ale jako každá pyramidová hra muselo narazit. To se stalo onoho 15. září 2008 a spustilo to velkou finanční krizi. Ta výrazně proměnila svět daleko za hranicí bankovnictví. Donald Trump nebo brexit jsou její dlouhodobé nepřímé důsledky.

zelenými dluhopisy k další velké krizi

Politické a ekonomické elity jsou ale nepoučitelné. Ani ne desetiletí po nárazu letadla základního sociálního práva na hypotéku pro každého hýbe politikou západního světa fenomén „trvalé udržitelnosti“.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

prihlásiť predplatiť

.diskusia
.neprehliadnite