na fóru se rozběhla krátká diskuse, Laszlo svou nabídku ještě dvakrát zopakoval a nakonec přidal na fórum fotku se dvěma krabicemi pizzy – důkaz úspěšně provedené transakce. Deset tisíc bitcoinů, tehdy prakticky neznámou kryptoměnu, přijal uživatel „Jercos“ a vyhládlému programátorovi nechal dovézt dvě populární italské placky z nadnárodního řetězce Papa John‘s v ceně asi třiceti dolarů. Šlo o první potvrzený nákup zboží (či spíše výměnu, neboť Hanyecz neplatil přímo fast foodu, ale třetí straně) za bitcoiny v historii.
Již za měsíc se pod původně krátkou diskusí začaly rychle množit další příspěvky, kde se uživatelé Laszla ptali, jaký je to pocit, dát si pizzu za šest set dolarů. Pak za dva a půl tisíce dolarů. A nakonec za milion dolarů. Dnes se jeden bitcoin obchoduje za tři a půl tisíce dolarů. Kdyby Hanyecze tehdy v dubnu roku 2010 nehonila mlsná a bitcoiny si nechal, mohl je dnes prodat za třicet pět milionů dolarů. Tedy více než tři čtvrtě miliardy korun. Díky obrovskému nárůstu ceny nové kryptoměny a poněkud humornému aspektu prvního zdokumentovaného nákupu (byť samotnému Hanyeczovi to teď asi zas až tak zábavné nepřipadá) se z transakce stal svého druhu internetový mem a v komunitě lidí, kteří bitcoin využívají, je v módě se každého 22. května, v den výročí nákupu, fotit s pizzou a snímky šířit po sociálních sítích pod hashtagem #BitcoinPizzaDay.
Muži, který mohl být dolarovým multimilionářem, kdyby před sedmi lety nezatoužil po slaninové s olivami, se ale není potřeba nijak vysmívat. Cesta bitcoinu od konceptu zrozeného v prostředí kryptoanarchistů, hackerů a vůbec lidí s paranoidním vztahem ke státním a finančním institucím k fenoménu, o němž v současnosti informují všechna velká média, byla zcela nepředvídatelná. A ani dnes není jasné, zda se kryptoměny ukážou jako bublina, nebo se teprve dočkají plného využití svého potenciálu. V myšlence peer-to-peer platební sítě je totiž skrytá možnost revoluční změny finančního systému i zásadní proměny povahy samotných států. Tento aspekt má v sobě koncept kryptoměny od samotného začátku.
zlato a stříbro nové doby
V roce 2008 se na on-line fóru věnovaném kryptografii objevila studie s názvem Bitcoin: Elektronický, peer-to-peer peněžní systém. Autor Satoshi Nakamoto v ní popsal fungování decentralizované digitální kryptoměny. Pro transakce mezi koncovými uživateli je klíčový takzvaný blockchain: v podstatě decentralizovaná, neustále se rozšiřující účetní kniha všech transakcí, zapisovaných do všech uzlů (tedy účastníků sítě). To, spolu s užitím silného šifrování, znemožňuje neoprávněné zásahy do sítě jak zvnějšku, tak ze strany samotných účastníků sítě. Jednoduše řečeno, záznamy o transakcích jsou příliš atomizované, databáze je distribuovaná mezi příliš mnoho uzlů, než aby ji šlo efektivně napadnout či zmanipulovat. Informace o každé provedené transakci, opatřené soukromým digitálním klíčem daného uživatele, se v řádu sekund rozšíří do celé sítě.
Naprosto unikátní je pak systém emise nových „mincí“ – bitcoinů. Pro síť byl navržen software, který je automaticky a postupně uvolňuje, až ke konečnému číslu 21 milionů jednotek. Nové bitcoiny získávají uživatelé virtuální „těžbou“ – jednotlivec (v současné době však spíše sdružené těžařské skupiny uživatelů) musí vynaložit poměrně značné výpočetní a energetické prostředky, aby ze sítě vydoloval další uvolněné mince – tedy řetězce jedniček a nul, jež splňují určitá kritéria. Přičemž čím větší je počet uživatelů sítě a s tím, jak se počet vytěžených bitcoinů blíží k maximální hodnotě 21 milionů, je proces generování nových mincí náročnější.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.