Známý politický myslitel Robert Kagan se bojí o demokracii v Americe. Z jeho nedávné eseje ve Washington Postu kdekdo cituje. Kagan v ní zdůvodňuje, proč jsou Spojené státy v ústavní krizi už nyní a nikoli jenom na jejím zápraží.

V den dvacátého výročí teroristických útoků na Ameriku přednesl bývalý prezident George W. Bush v pensylvánském Shanksvillu projev, jehož hodnoty jsou v ostrém rozporu s tím, co Republikánská strana zastává dnes.

Teroristický útok na Spojené státy přesně před dvaceti lety vyprovokoval Ameriku k dvěma válkám. Většina Američanů postupně dospěla k závěru, že zatímco afghánská válka byla spravedlivou odvetou, irácká byla chybou.

Začátkem padesátých let se v Americe vedla diskuze: Kdo ztratil Čínu? V roce 1949 vyhlásil Mao lidovou republiku a americké stratégy ovládla panika z expanze komunismu. Dnes slyšíme zvláštní ozvěnu té debaty.

Opravdovou volební základnou demokratů jsou středoví voliči, nikoliv progresivistická levice a socialisté, jak se občas domnívají i seriózní pozorovatelé politiky ve Spojených státech.

Ani víc než šest měsíců po útoku davu na budovu Kongresu na Kapitolském návrší ve Washingtonu zatím nezačalo oficiální vyšetřování událostí. Z tématu se stal politický fotbal.

Prezident Joe Biden se minulý týden poněkud rozčilil, když před kritiky obhajoval své rozhodnutí o stažení amerických vojsk z Afghánistánu. Kdo má v této složité situaci pravdu?

Newyorský soud rozhodl o pozastavení advokátské licence Rudolpha Giulianiho. Trumpovu právníkovi hrozí vyškrtnutí ze seznamu advokátů newyorské komory.

Několikadenní návštěvu Evropy zahájil Joe Biden setkáním s britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem, a to v předvečer summitu G7 v západoanglickém Cornwallu. Bylo to setkání kuriozní.

Když řízení americké zahraniční politiky přebírala vláda prezidenta Joea Bidena, svobodný svět si oddechl. Na rozdíl od chaotického Donalda Trumpa kormidlují Bidenovi lidé loď Spojených států kompetentně. Nikoliv však bez chyb.