Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Proč je demokracie v ohrožení

.jiří Pehe .časopis .klub

Demokratické země se dostaly po roce 1989 do vleku globálního kapitálu, a i to je mimo jiné důvod, proč země, jako je Čína se svým autoritářským systémem, získala v tomto novém systému kompetitivní výhodu.

Liberální demokracie je v novém kontextu globálního kapitalismu ohrožena hned na několika frontách. Za prvé: demokracie nemůže fungovat bez veřejného prostoru a některých veřejných statků, které jsou globálním kapitalismem stále více privatizovány. Slavoj Žižek trefně argumentuje, že „postupující oklešťování obecně sdílených statků se týká jak vztahů lidí k objektivním podmínkám jejich životních procesů, tak vztahů mezi lidmi samotnými: obecně sdílené statky jsou privatizovány na úkor zproletarizované většiny.“ Za druhé: národní demokratický proces se stává iluzorním, jestliže zejména ekonomický vývoj určují síly více méně mimo jeho kontrolu. Za třetí: globální trh už zdaleka není formou občanské společnosti, z níž vyrostla národní demokracie. Globální kapitalismus je založen na vlastnictví mnohem méně spojeném s konkrétními lidmi, než byl kapitalismus předglobální, mnohem méně „národně“ ukotveném, o čemž, konec konců, vypovídá i právní džungle obklopující registrace různých firem v daňových rájích, apod. Navíc je jeho těžiště v oblasti „abstraktního“ finančního kapitálu, spíše než v oblasti výroby. Ale i společnosti, které vyrábějí konkrétní výrobky, jsou často rozprostřeny globálně, a na národních politických reprezentacích jsou si schopny vynucovat různé výhody, včetně daňových úlev, výměnou za to, že postaví v daném státě nějakou svoji montovnu. Za čtvrté: ukazuje se, že pro globální kapitalismus může být výhodnější spolupracovat s autoritářskými režimy, jako je Čína, které mohou rozhodovat rychle a „flexibilně“. Za páté: Václav Bělohradský správně připomíná, že „rozdíl mezi legálním a nelegálním jednáním, mezi čistými a špinavými penězi, je dnes vykonstruované vyprávění, do jehož tvorby nadnárodní korporace investují a pak je šíří dalšími investicemi do médií, až ve společnosti převládne.“ Můžeme dodat, že je-li liberální demokracie spojena pupeční šňůrou s liberálním konstitucionalismem a vládou zákona, její samotná podstata eroduje, musí-li vycházet vstříc ekonomickým nárokům, které hranici mezi legálním a nelegálním stále více smazávají. Za šesté: dochází k masivní privatizaci samotné demokratické politiky. Ta je nejenom stále více závislá na moci peněz, ale politické strany se stávají stále více jen vykonavatelkami zájmů mocných ekonomických skupin, jejichž nadnárodní charakter navíc ani často nekoresponduje s tím, co ještě dnes zbývá z národních zájmů. Autor je český politológ a bývalý poradca prezidenta Havla. Text je úryvkom z eseje Proč je globální kapitalismus nebezpečný pro demokracii, ktorá vyšla v Deníku Referendum.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.jiří Pehe .časopis
.diskusia
.neprehliadnite