Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Akcia .týždňa: Presvedč jedného nevoliča

Letní meditace

.alexander Tomský .časopis .klub

Vypuklo léto. Zanechme nešťastnou Evropu, jak se dnes nešťastně říká Evropské unii, svému nešťastnému osudu.

.dluhová krize eurozóny (a potažmo unie) je nepochybně největší katastrofa století zaviněná politickými inženýry, kteří chtějí vládnout přírodním zákonům hospodářství (odvozeno od slova hospodárnost) a nepochybně bude mít i nešťastný konec. Dotlačit a uvěznit evropské národy do fiskální dluhové unie přece nelze. Přesto už opět evropští politici, tváří v tvář narůstajícímu riziku nesolventní Itálie a Španělska rokují, jak toho nějakým trikem dosáhnout. V unii už od začátku panuje jediné pravidlo: když něco nefunguje, tak se toho držme - a s ještě větším úsilím! Na všechno tam mají jedinou medicínu: více integrace, více Evropy! Chtělo by se dodat s happeningovým umělcem Davidem Černým: a více entropy.   .letní rozkoše
Věnujme se proto raději slunnému a svěžímu létu. Léto ještě neunavené pozdním žárem před námi rozevírá svou robustní živelnou a nepochopitelnou plejádu nejen tvarů, barev, vůní, ale hlavně plodů a plodnosti samého bytí. Stromy, keře, tráva jsou ve své vyzrálosti a plném zenitu svého bytí jaksi stromovitější, keřovitější a travnatější než v období příprav a úpadku. Tuhle plnost se pokoušeli od renesance do pozdního realismu vyjádřit velcí evropští malíři statických zátiší i extatických tvrdých štětců expresionismu (van Gogh, Utrillo, Vlaminck). Básníci to mají s přírodou ještě těžší. Rozkvetlé louky, kde každá lodyha, květina i list cosi nesrozumitelně mumlají, nám ve své letní rozmařilé šeptandě říkají totéž: nám nerozumíte a neporozumíte! Byli jste jednou provždy vytrženi z přírody a není pro vás cesty nazpět.          Zbloudilci jste a ztratili jste cestu domů. Musíte si pomáhat, jak umíte. Můžete nám říkat, jak se vám zachce, třeba mateřídouško, protěži, rozmarýne, sedmikrásko, pomněnko, ale nás si neochočíte ani v květináči ani neoslavíte na oltáři světa. My jsme jen nepatrní poslové odjinud. Stavitelé chrámů to věděli a mířili daleko za nás i výš.
A ještě nás čeká neuvěřitelná plnost zralých plodů ve své přírodní nahotě. Těch nepochopitelných rozkoší papyl a těla. Je snad křehká růžová malina lepší než červená třešeň a rudé maso melounu srovnatelné s červení jahod? Tady už nejde o barvy a tvar, ale o nepopsatelný zázrak chuti. Někdy slyšíme o potížích víry v dnešním světě, ale copak lze věřit v existenci ovoce? Dítě musíme vzít za ruku a dovést je na místo, aby vidělo/vědělo (?) co to tady existuje a jakoby samo pro nás roste a jak to chutná. Jen dítě dokáže být vděčné. Proto bychom se také měli neustále vracet do rozmanité krajiny dětství, i kdyby se nám klamně zdálo, že to byla jen chudá periferie, neboť jenom tam můžeme obnovit svůj zrak. .hlubší smysl
 Monumentální je sláva léta. I kdybychom nevěděli, že tahle modrá a zelená planeta bezpečně pluje vesmírným mořem jedů, pekelných teplot a mrazů, závratných a nelidských rychlostí v nepředstavitelném prostoru srážek, výbuchů a katastrof. Avšak ani zde dole, jak si někdy představujeme, nám žádná vědecká teorie nevysvětlí žilkovou mozaiku každého a vždy tak unikátního listu ani složitou strojovnu nepatrného lučního koníka. Zapomeňme na marné vyznavače mechanického vývoje od buňky až k lišejníku a dál až k osudové symfonii lidstva. Jsou jen prchavým svědectvím nicoty. Ponořme se raději do horké lázně smyslného léta, můžeme tak na chvíli odhodit svou abstraktní mozkovnu a ponořit se do jeho vlání a volání dálek. Láká nás k bezděčné zdánlivě nesmyslné pouti, abychom později uzavřeni v nečistém světě lidských artefaktů, nezapomínali, že máme pohrdat městem, abychom je mohli reformovat. Letní prázdniny nás volají do svého útěšného prázdna, k meditaci nad nepochopitelným bytím i k odpočinku, abychom pochopili, že nikdy nepochopíme. Vědci a kazatelé nám každý po svém ukazují v přírodě řád. Léto nás zve, abychom v ne – smyslu, objevili hlubší smysl.     Autor je vydavateľ, žije v Prahe 
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite