Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Píše Alexander Tomský

.časopis .osobnosti

Přestože česká politologie (komentologie) je ve skutečnosti něco jako meteorologie, a topografie mráčků na politické obloze má hodnotu odpovídající oněm shlukům par, bublá teď v pražských médiích od eurovoleb neobvyklý spekulativní ruch. Sotva jedny otravné volby skončily, už jsou tady za sto dní další a všechno najednou vypadá úplně jinak. Nová strana expředsedy křesťanských demokratů TOP 09 důkladně zamíchala předvolební aritmetikou. A nejen to!

Pád strany zelených, volba staronového nezáživného lídra katolíků a diskreditace předsedy socdemokratů nastoluje profesním politikům mhu před očima. Začíná jim drama jak si rozdělit zklamané voliče, na které teď dva bloky, pravý a levý, jednoduše nestačí. Najednou je to každý pes jiná ves.

Top 09 postavila do čela nejpopulárnějšího českého politika, knížete Schwarzenberga, ještě nedávno zeleného ministra zahraničí, který na pozadí hulvátských a zkorumpovaných politiků všech stran vyrostl do majestátní velikosti, a nepochybně tak probudil zasuté monarchické podvědomí českého království. Ležérní, vtipný a nezkorumpovaný džentlmen zosobňuje odpověď na otázku, zda by premiér neměl být člověk zajištěný alespoň dvaceti poctivými milióny. Nová strana se hlásí ke konzervativním hodnotám, o nichž není zatím nic známo, zřejmě i proto, aby přilákala spíš pravicové katolíky a navíc zaplnila prázdné místo na politické mapě.

Před eurovolbami se ještě zdálo, že má pravice i levice neporušitelné tvrdé jádro voličů tak okolo 27 % každá a najednou – kdo ví? Oba do nedávná zuřiví protivníci Paroubek a Topolánek mají v očích horror vacui, zvláště ten nalevo, jehož zuřivá reakce na studentskou vaječnou sprchu jej skutečně v očích veřejnosti ponížila, a jehož sliby dalších důchodů, šrotovného a progresivní daně nezapůsobily ani v generálce eurovoleb natož teď, aby jaksi omšelé přesvědčily, že jde o odpovědnou politiku na ekonomickou recesi. Jenomže už sám přízrak velké koalice by mohl politický národ pěkně vyděsit.

V nevěřícím Česku se dnes nečekaně zachvělo pravo - levé schéma, ale o renesanci tradičních evropských hodnot zřejmě hned tak nepůjde. Nemastný a neslaný předseda lidovců (křesťanských demokratů) sice kontroval, že mu členů strany přibývá, čemuž věřit nemusíme, má však pravdu, že jsou hodnoty křesťanské politiky jiné, jsou normativní. Zatímco se pravice a levice hádá o způsob a míru státního dirigismu, čili úřednického poručníkování v hospodářství,  jsou obě vůči evropským civilizačním hodnotám naprosto liberální, čili lhostejné. Společnost, podle nich vlastně neexistuje, je pouhým součtem autonomních jedinců, nemá žádná práva, za to občan má jenom práva,  a s výjimkou placení daní, žádné jiné povinnosti. Obě hlásí univerzální toleranci s velkým T. Vůči tzv.sociálním „deviantům“ - vrahům, extremistům, pederastům, vůči promiskuitě, potratům, eutanázii a jednou to možná  bude i vůči incestu dospělých. Tady ovšem naráží novověký liberalismus na křesťanství stejně jako na islám či na pojetí lidské přirozenosti jak ji formulovali staří Řekové. Z politického úhlu trojjediné helénsko - židovsko - křesťanské tradice Evropy jsou dnešní strany liberální pravice i levice anarchické – dokladem je evidentní rozpad rodiny a školy.

Existence křesťanských lidovců je však i na evropské úrovni značně problematická. V pravolevém politickém sevření tíhnou do leva, protože straní silnější roli státu; paradoxně však stát v rukou rovnostářských aktivistických socialistů (a feministek) ničí zákazy norem a trestů autonomii rodiny a školy daleko víc než pravice.

Mohl by snad vznik nové české nekatolické konzervativní strany formulovat a obnovit neměnné lidské hodnoty bez odkazu na církev i na víru? Byl by to skutečně nevídaný paradox.

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite