Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Píše Alexander Tomský - Kultovní válka v Česku?

.alexander Tomský .časopis .osobnosti

"Bádajíce o přírodě jsme panteisty, když básníme, jsme polyteisty, a mravně monoteisty.“ (J. W. GOETHE)

Petr Hájek, zástupce vedoucího prezidentské kánceláře, ani svým provokativním projevem, že on z opice nepochází, kultovní válku, americký spor mezi evolucionisty a kreacionisty, zřejmě v Česku nespustí, přestože už v médiích a zvláště na blozích existují desítky reakcí na jeho projev. Jsme totiž zemí víry převážně ateistické, a každá zmínka o náboženství rozhodující většinu docela rozčiluje.
To, že si náboženští fundamentalisté, pletou biblický literární a teologický jazyk s vědou, ví u nás každé povyrostlejší dítě, že však existuje fundamentalismus, který si plete dočasnou vědeckou teorii či hypotézu s vírou, o níž netuší, že vírou vůbec je, jako například ateismus, je už na pováženou. Hájek se nevyjádřil dost šťastně, protože se pustil do vyvracení některých vědeckých hypotéz hypotézami, ale těžko pochybovat, že sekulární ideologie typu dialektického materialismu či sociálního darwinismu se opíraly o špatně chápané vědecké teorie, asi tak jako by z Einsteinovy teorie relativity vyplýval morální relativismus nebo z Darwinovy vývojové teorie darwinismus sociální.
Problém totiž není ve vědě, nýbrž ve vědcích. Smutnou zásluhu na tom má nedostatek filosofického vzdělání. Neučí se nauka o různých formách racionality, tzv. teorie poznání, a tak není divu, že si úzce specializovaní vědci pletou vědu s filosofií a pouštějí se často do disputací, o jejichž problematice nemají ani potuchy. A přece někdy stačí selský rozum. Nepotřebujeme totiž složité vývojové teorie, abychom věděli, že je člověk živočich, ba, že má zřejmě v přírodě s opicemi společného předka. Problém začne, když jej budeme považovat za tvora, jenž se liší od zvířat pouze vyšším stupněm svého vývoje. Vždyť tohle nebohé holátko, nevybavené lví silou ani veverčí mrštností, dobrým čichem, sluchem či tesáky a drápy, by z biologického hlediska nemělo v nevybíravém zápase všech druhů vůbec přežít, a přece se přemnožilo, ovládlo a předělalo celou planetu. Vytvořilo filosofii, vědu, techniku, umění i náboženství a změnilo radikálně celou planetu. Má totiž něco navíc: má rozum. Nejde však jen o stupeň, tedy o to, že má více inteligence, což jistě má, jde totiž o jiný druh inteligence – o reflexi a abstrakci. Člověk, na rozdíl od svých nejinteligentnějších bratranců v přírodě, myslí obecně, a nikoli jen na to, co se ho  bezprostředně týká, a vytvořil si k tomu účelu složitou řeč, matematiku a písmo. Má také kolektivní tradici, bez níž by věda, technika, politika ani vývoj kultury nemohly existovat. Není divu, přemýšlíme-li o těchto vlastnostech, že nám s Platónem, Aristotélem, Maimónidem i většinou moderních filosofů, začne svítat, že člověk k normálnímu světu zcela nepatří, že jej převyšuje. Tenhle jediný chechtající se tvor je ale zároveň velmi nepokojný. Nestačí mu jako zvířatům jen jíst, spát a souložit, aby byl šťasten. Vytváří si stále nové potřeby, jako třeba peníze, a přitom jich nikdy nemá dost. Nenachází své štěstí v moci, slávě ani bohatství.
Jde proto o filosofický a nikoli vědecký problém: buď je člověk, jak praví J. P. Sartre při vědomí své smrti absurdním výronem nesmyslného vývoje anebo má jeho touha po štěstí a nekonečnu cíl, který jako on sám možná pochází odjinud. Tady už ale končí filosofie a začíná náboženství. Právě popření filosofické racionality a paradoxně i zdravého rozumu je příčinou veškerého fanatismu.  
A tak jsou diskuse dnešních vědeckých a náboženských fundamentalistů jen spory dvou zoufale ignorantských stran.

Alexander Tomský
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.posledné
.neprehliadnite