Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Dve recenzie

.časopis .ostatné

KNIHA Ondřej Tuček: Kachnička, 104 str, Dobrý důvod 2008
Podtitul útlé knihy je: příběhy osob, zvířat a věcí. Žánr: mikropovídka. Autor: debutant. Věk: 39 let. Povolání: jazykový redaktor čili korektor. Ukázka: „Když se proláklo, že chce odjet do Ameriky, nikdo to nechápal. Na otázku zdrcených rodičů, co tam chce hledat, jen ucedil: „Sebe“. S tím také odjel. Prošel tu zemi křížem-krážem. Jel vlakem, šel po svých, stopoval. Našel se v Oregonu, v příkopu u silnice mezi Mt. Rolley a Whichipas.“
U téhle prvotiny má čtenář pocit, jako by se vrátili na scénu v jedné osobě tři zkřížení staří známí: Jiří Grossman, Ivan Vyskočil a pan XY, obstarožní vypraveč fórů, kterého najednou přešel humor. To psaní je krátké, jazykově vybroušené a celé takové hořkosladké. Prozaická haiku z civilizace. Témata? Tak třeba jak se narodí místo očekávaného kluka fotbalisty holohlavý sudí s píšťalkou. Nebo jak začala jedna dívka chodit s třídním blbem Najmanem. Nebo jak není jedno, ve kterém roce čtete na veřejnosti Havlovu hru. Nebo jak silné a nebezpečné může být pouto mezi manželi Kovářovými. Nebo jak si herec Albrecht vypustil neopatrně svůj hlas do odpadu vany. Nebo třeba tato mikro-pidi situační skeč s názvem To ještě stihnu: „To ještě stihnu,“ řekl si Vojta Blažíček, hypnotizovaný zeleným panáčkem. Neříkat si totéž i šofér odbočující mazdy, nebyli bychom vás touto příhodou vůbec obtěžovali.“
.tomáš Weiss


DOKUMENT STV: Aj A. V. by sa to asi páčilo Jednotka STV
Pri hľadaní odpovede na otázku Prečo nezrušiť verejnoprávnu televíziu? sa až tak veľa možností neponúka. Ale našťastie je tu seriál krátkych dokumentov Radosť zo života, ktorý prináša medailóny významných či populárnych slovenských osobností z produkcie K2 Studia a STV. Dokumenty používajú osvedčený recept – autentické výpovede príbuzných, priateľov, znalcov, archívne materiály, občas inscenované pasáže. Žiadny veľký objav, ale výsledkom je zväčša kultivované dokumentárne dielko. Jednou z najzaujímavejších častí bola tá o Alešovi Votavovi. Režisérom bol Juraj Johanides, scenár vytvorila Anna Grusková. To sa ukázalo ako dobré autorské spojenie. Dojímavé boli výpovede rodičov, dôležité boli slová jeho učiteľa Rudolfa Filu aj jeho kolegov z divadla. Z ich slov sa poskladala mozaika výnimočne talentovanej, cieľavedomej a pracovitej osobnosti, na slovenské pomery aj nadštandardne vzdelanej a vo svete zorientovanej. Tvorcovia sa nevyhli ani komplikovanému intímnemu životu. Scéna, keď Votavov partner rozpráva o svojom prsteni (dar od Aleša), patrila medzi vrcholy. Režisér dokázal byť empatickým partnerom pri citlivých a bolestných spomienkach. Skladačka krátkych, dobre strihaných výpovedí priniesla prekvapivo farebný a ucelený pohľad na Aleša Votavu, aký by divák od 26-minútového programu ani nečakal. Nestáva sa často, aby bolo možné zvolať po relácii STV bravó! Aj keď veľa nás asi to bravó pri premiére nekričalo – sledovanosť seriálu klesá. Nič to, Votava ani nebol celkom človekom pre široké televízne masy.
.eč
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.časopis
.diskusia
.neprehliadnite