Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Jedným dychom

.tomáš Weiss .časopis .literatúra

Rakušané to v době post-fritzlovské nemají snadné. Mohou se sebevíc usmívat, ale my mediálně zmasírovaní si stejně řekneme, copak mají asi doma ve sklepě.

Rakušané to v době post-fritzlovské nemají snadné. Mohou se sebevíc usmívat, ale my mediálně zmasírovaní si stejně řekneme, copak mají asi doma ve sklepě. Schwab, Bernhard, Jelineková, Musil se v příšeří suterénu jeví jako skuteční vizionáři nemocné společnosti. A teď ještě Felix Mitterer a jeho soubor Smrtelné hry. Dramatik, narozený v roce 1948 v Tyrolsku. Tři dramatické texty – Smrtelné hříchy, Jana aneb Jak vymyslet národ a Zpověď – mají společné téma hříchu a trestu. Co všechno dokáže nenaplňená potřeba nezištné lásky!
Šárka Horáková napsala velmi zvláštně pojatou knihu o slavném režisérovi. Podobenství o Františku Vláčilovi. Není to biografie jak jsme zvyklí. Ale je to knížka přesně v intencích Vláčilova přístupu. Ostatně je dobré, že je tu režisér hojně citován, takže může mluvit sám za sebe. Až na státní ostudu s nedostatkem peněz na důstojnou digitalizaci Markéty Lazarové jsou důležité režisérovy filmy už k zakoupení na DVD, takže kdo bude mít načteno, může se k nim postupně znovu vrátit.
Péter Farkas – Osm minut. Kniha, patřící do kategorie diamant. Čteme v ní o starci a stařeně, jak spolu žijí ve svém bytě. Stáří je pomalu připravuje o rozum, fyzická síla je opouští. Jsou jednou nohou v hrobě. Kniha se věnuje jejich zvláštnímu a pro aktivní věk nepochopitelnému světu. Je až dojemné, jaký k sobě mají ti dva hluboký cit, jak se znají a potřebují. A jak si stačí. Výpovědí silná a literárně brilantní kniha!
Antologie jsou možností objevit nová jména. Ta s názvem Bytosti schopné zemřít objevuje pro české milovníky poezie francouzské básníky, píšící převážně v padesátých letech 20. století. Všichni jsou i ve Francii téměř neznámí, všichni zemřeli předčasně a měli se životem starosti. Žilo se jim těžko, jakoby si sami vlastním tělem clonili ve výhledu. Ne všechna jména jsou poeticky přesvědčivá, ale takový Stanislas Rodanski, od 22-ti let dobrovolně internovaný v blázinci, to je skutečně básnické dvojité presso.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia
.neprehliadnite