Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Do pozornosti

.časopis

Třídil jsem zase jednou odpad. Nakloním se do modrého kontajneru na papír – a hele, knihy. Nějaký necita je vytřídil spolu se starými novinami a pomatlanými ubrousky od nedělního oběda.

Třídil jsem zase jednou odpad. Nakloním se do modrého kontajneru na papír – a hele, knihy. Nějaký necita je vytřídil spolu se starými novinami a pomatlanými ubrousky od nedělního oběda.

Tak copak to tu máme – Kuchařka od Rettigové, Francouzsko-český technický slovník a..no to snad ne? Kenneth Roberts – Cesta na severozápad! Tahle kniha plná starodávného chlapáctví z dobývání Západu. Teď, před prázdninami a dovolenými, tady v kontíku, ekologicky roztříděná? Hanba! Okamžitě jsem jí zkušeně zachránil, domů přinesl a četl znovu o dobrodružstvích neporazitelného majora Rogerse. O přechodech bažin, o hladu a krutosti, o drsném osidlování Nového světa. A hned po ní jsem v dobrodružném letním drajvu pokračoval novou knihou Alfreda Lansinga – Endurance s podtitulem Neuvěřitelné putování Shackletonovy Královské transantarktické expedice.

Roku 1915 zamrzla britská průzkumná loď Endurance v ledu antarktického moře. Kry jí po několika dnech rozdrtily. Sira Shackeltona a jeho sedmadvacetičlennou posádku čekala strašná sněžná pouť, dlouhá 850 mil. Kniha, kterou si zamiloval horolezec Messner, protože je v ní zadefinováno lidské hrdinství, přátelství a síla ducha v tzv. objektivně ztracených situacích. Je 30 stupňů Celsia a vy podvědomě hledáte péřovku a tlusté ponožky.
Básničky v odpaďáku nebyly, ty jsem si, podobně jako Enduranci, vyhlédl sám. Vlastně ne, výbor ze slovenské moderní poezie přeložený do češtiny a nazvaný Rytíři textových polí I. mi přišel poštou od vydavatele. Potěšil velmi. Třeba Ján Ondruš, Osamělí běžci (Štrpka, Laučík, Repka), Mila Haugová nebo třeba Robert Bielik. „Na konci dnů se zamlklý muž s nejtišší ženou podívají z okna/ je tam slunečně/ že by se čas vracel?“ Že je to kniha pro druhý břeh Moravy? Jistě, ale být Slovákem, raduju se, že si třeba „Švédi“ konečně víc všimnou, jak dobrá poezie se na Slovensku píše. 
Slovenské pozornosti by zase neměla ujít poslední sbírka Violy Fischerové Předkonec. Verše jsou to rázné a tragicky elegantní. O smrti, o ztrátách nejbližších, o vlastním konci. „Jednou to přijde/ smrt ve vlastním těle/ čistém a spořádaném/ jako byt/ kde ve zdi/ vlhne cihla/ šíří se houba/roste tíseň/ jíž se nezbavíš.“
 
.tomáš Weiss
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite