Týden neklidu

Nepravda číslo jedna: Jde o studentské protesty. Tento názor není pravdivý. Předně, nejde pouze o protesty, ty tvoří naprostý zlomek celého programu. V podstatě se dá říct, že protesty činí pouze jednu z částí. Samozřejmě, role studentů je velmi výrazná, počítá se s jejich vysokou účastí a podílí se na organizaci řady akcí. Stejně tak je ale klíčová i role pedagogů a jejich významná účast je zaručena. Konec konců, stačí se podívat na program v jakémkoliv ze zúčastněných měst. Hlavní přednášející a hlavní diskutéři jsou samozřejmě právě akademici. A právě ze strany akademiků přichází výrazná a věcná kritika současných dvou věcných záměrů zákonů. Nejde tedy o studentské protesty.
Nepravda číslo dva: Jde o týden proti školnému. Standardní nepoučený názor, s nímž jsem se již několikrát setkal, zněl, že levicově zaměření zástupci akademické obce protestují proti školnému. Ani to není pravda. Není žádným tajemstvím, že postoje ke školnému se v české akademické obci různí. Někteří tvrdí, že by se zavést mělo v každém případě (sem patří i část studentů), někteří zase, že by se zavádět nemělo vůbec, a jiní jsou opatrnější a školné sice jako možnost apriorně nevylučují, ale buď se jim nelíbí současný návrh, anebo si nejsou jisti, že zavedení školného skutečně splní očekávání s tím spojená. Různost názorů je v demokratické společnosti normální. To, že však v Týdnu neklidu nejde o školné, je patrné už jenom z jeho programu. A nejde ani o Týden levičáků. V demokratické společnosti, kterou české vysoké školy představují, je zcela standardní, že se diskusí zúčastní řada lidí nejrůznějších politických orientací.
Nepravda číslo tři: České vysoké školy se brání jakékoli reformě. Z odezvy vysokých škol na předložené věcné záměry zákonů si někteří lidé odnesli dojem, že české vysoké školy se zoufale stačí udržet status quo a nechtějí se reformovat. Tak to vskutku není. Velké množství lidí, kteří na vysokých školách působí (ať už jako pedagogové či jako studenti), si je vědomo toho, že současný systém má řadu vad a že české vysoké školy v mnoha konkrétních věcech nefungují tak, jak by optimálně měly. A tito lidé mají samozřejmě zájem o to, aby se situace zlepšila.
Čeští akademici i studenti chtějí změny. Co však nechtějí, je reforma nepromyšlená a nekoncepční. Autor je vysokoškolský pedagóg a predseda Akademického senátu na FFUK v Prahe. Vyšlo v DenikReferendum.cz, krátené.