Obamovy šance na vítězství jsou přesto slušné, a to zejména proto, že Republikánská strana nebyla, a už asi nebude schopna vygenerovat kandidáta, který bude mít šanci Obamu porazit. Hlavním důvodem je skutečnost, že republikáni jsou hluboce rozděleni na konzervativní křídlo okolo hnutí Tea Party a umírněnější pravici.
Jakkoliv republikánští příznivci mezi americkými komentátory často tvrdí, že tato dělící linie bude hrát roli především v primárkách, a po nich se celá strana semkne okolo svého kandidáta, skutečností je, že všichni kandidáti, kteří ještě mají šanci uspět, vzbuzují u stranického křídla, k němuž nepatří, tak silné antipatie, že bude těžké stranu i její voliče po skončení primárek sjednotit.
Klání v primárkách se stále více zužuje na Romneyho a Gingriche. Posledně jmenovaný je jasným vítězem prozatímních televizních debat. Jenže, jak celá Amerika ví, vleče za sebou zátěž několika skandálů z minulosti, které by proti němu demokraté využili jistě s větší účinností, než tak činí soupeři z vlastní strany. Pokud se republikánským kandidátem na prezidenta stane Mitt Romney, bude mít strana pro změnu jiný problém. Lze ho popsat jako lhostejnost většiny republikánských voličů k jeho osobě.
Je často ironizován jako „muž bez vlastností“, který nejen vypadá jako umělá figurína z výlohy drahého obchodu, ale také příliš pružně mění své názory. Ačkoliv v průzkumech vede pole republikánských kandidátů, jeho podpora zůstává stejná: okolo dvaceti procent. Romney, ač demokraté svoji kampaň ještě nespustili, zatím stabilně prohrává s Obamou i v těch průzkumech, které se v různých státech dotazují, jak by se voliči rozhodli, kdyby v prezidentském klání soupeřili nakonec právě Obama a Romney.
Obama ovšem nevyhraje, pokud se mu nepodaří přesvědčit mladé a černošské voliče, aby šli volit. Do průběhu voleb může také zásadním způsobem zasáhnout rostoucí nespokojenost, která se projevuje v podobě hnutí Okupujte Wall Street, přičemž jeho poselství je dobrou zprávou spíše pro Obamu, protože jeho jádrem není protest proti ekonomické situaci, ale proti neochotě bohatších Američanů podílet se v podobě vyšších daní na rovnoměrnější distribuci bohatství. Navíc Romney, už svým profilem, reprezentuje mnohem více než Obama to, proti čemu „rozhořčení“ v USA protestují.
Jistou roli může hrát i zahraniční politika. Republikánští kandidáti prokazují často až neuvěřitelnou míru neznalosti v této oblasti. Hezkou ilustrací je prohlášení Hermana Caina během jedné debaty, z něhož vyplynulo, že neví, že Čína už dávno má jaderné zbraně. Autor je politológ, bývlý poradca prezidenta Havla. Text vyšiel pôvodne v internetovom DenikReferendum.cz. Krátené.
Jakkoliv republikánští příznivci mezi americkými komentátory často tvrdí, že tato dělící linie bude hrát roli především v primárkách, a po nich se celá strana semkne okolo svého kandidáta, skutečností je, že všichni kandidáti, kteří ještě mají šanci uspět, vzbuzují u stranického křídla, k němuž nepatří, tak silné antipatie, že bude těžké stranu i její voliče po skončení primárek sjednotit.
Klání v primárkách se stále více zužuje na Romneyho a Gingriche. Posledně jmenovaný je jasným vítězem prozatímních televizních debat. Jenže, jak celá Amerika ví, vleče za sebou zátěž několika skandálů z minulosti, které by proti němu demokraté využili jistě s větší účinností, než tak činí soupeři z vlastní strany. Pokud se republikánským kandidátem na prezidenta stane Mitt Romney, bude mít strana pro změnu jiný problém. Lze ho popsat jako lhostejnost většiny republikánských voličů k jeho osobě.
Je často ironizován jako „muž bez vlastností“, který nejen vypadá jako umělá figurína z výlohy drahého obchodu, ale také příliš pružně mění své názory. Ačkoliv v průzkumech vede pole republikánských kandidátů, jeho podpora zůstává stejná: okolo dvaceti procent. Romney, ač demokraté svoji kampaň ještě nespustili, zatím stabilně prohrává s Obamou i v těch průzkumech, které se v různých státech dotazují, jak by se voliči rozhodli, kdyby v prezidentském klání soupeřili nakonec právě Obama a Romney.
Obama ovšem nevyhraje, pokud se mu nepodaří přesvědčit mladé a černošské voliče, aby šli volit. Do průběhu voleb může také zásadním způsobem zasáhnout rostoucí nespokojenost, která se projevuje v podobě hnutí Okupujte Wall Street, přičemž jeho poselství je dobrou zprávou spíše pro Obamu, protože jeho jádrem není protest proti ekonomické situaci, ale proti neochotě bohatších Američanů podílet se v podobě vyšších daní na rovnoměrnější distribuci bohatství. Navíc Romney, už svým profilem, reprezentuje mnohem více než Obama to, proti čemu „rozhořčení“ v USA protestují.
Jistou roli může hrát i zahraniční politika. Republikánští kandidáti prokazují často až neuvěřitelnou míru neznalosti v této oblasti. Hezkou ilustrací je prohlášení Hermana Caina během jedné debaty, z něhož vyplynulo, že neví, že Čína už dávno má jaderné zbraně. Autor je politológ, bývlý poradca prezidenta Havla. Text vyšiel pôvodne v internetovom DenikReferendum.cz. Krátené.
Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.