Diskusia (8)

1. ..rE:. rE: Poetika sa podarila, zvyšok nie od .thr 5 Feb 2009 2:24 od .péter Sidó | 10. jún 2009 14:39

   (z matematickeho hladiska) je nespravny vyrok: "teď si sečtětě nekonečno nenulových čísel - nemůžete dostat nic jiného než nekonečno", tym aj cely predpoklad. Je to velky omyl. Uz na 1. prednaske Matematickej Analyzy na MatFyze sa naucite niekolko suctovych radov ktore maju nenulove (presnejsie kladne) cleny a predsa ich sucet je konecny. Napr. sucet 1/2^i kde i=1 po ∞. Sucet taketoho radu je konecny (v tomto pripade je to 1).

2. .tiez mi nieco nesedi... od .milos | 5. február 2009 20:06

   Nekonecny pocet hviezd podla mna neznamena, ze v kazdom smere musi by hviezda. Podobne ako rovnica s nekonecnym poctom rieseni nie je to iste, ako rovnica, ktorej riesenim je lubovolne cislo. Ak by sme napr. umiestnili v 3D priestore hviezdu s polomerom 0.1 na kazdy bod s celociselnymi suradnicami, a pozerali sa z bodu (0.5, 0.5, 0.5) v smere napriklad (1, 0, 0), ziadnu hviezdu by sme v tomto smere nevideli. :)

   • .rE: Tiez mi nieco nesedi... od .tue 17 Mar 2009 12:28 | 17. marec 2009 05:28

     Nepravda. Dalo by sa spekulovat o limitnych hodnotach tg() a cotg() ale zjednodusene povedane: vo Vasom specialnom vesmire (akoze fakt specialnom) by som z daneho miesta stred najblizsej hviezdy videl pod uhlom 45°, vzdialenejsej uz pod mensim uhlom a nekonecne vzdialenu uvidim napriamo - 0°.

   • .rE: Tiez mi nieco nesedi... od .kapa | 6. február 2009 05:37

     To je zajímavá myšlenka. Vaší extrémně speciální volbou souřadnic (hvězdy jste umístil homogenně do všech celočíselných souřadnic a pozorovatele mimo tyto souřadnice, má tedy v tomto Vašem vesmíru naprosto výjimečné postavení, což je v podobných kosmologických úvahách nedovolené, představu že se nacházíme na speciálním místě vesmíru jsme už opustili:-) jste dosáhl toho, že tento pozorovatel v šesti bodech (no možná by jich bylo i víc než 6) na noční obloze neuvidí hvězdu - ve všech ostatních však ano. Aby tedy viděl onen "bod bez hvězdy", musel by se dívat ve správném směru s nekonečnou přesností...

3. .poetika sa podarila, zvyšok nie od .mon 2 Feb 2009 10:29 | 2. február 2009 03:29

   Z článku vyplývajúce závery mi nesedia. Vraj vďaka nekonečnosti a nemennosti vesmíru by mala byť nočná obloha tak žiarivá, ako denná. Ale nie je, vďaka konečnému veku vesmíru,lebo svetlo z ďaleka ešte nestihlo doraziť. To ale znamená, že v budúcnosti, ako sa vek vesmíru bude predlžovať a svetlo z ďaleka dorazí, že nočná obloha bude stále svetlejšia. To je zrejme nezmysel. Navyše je to v rozpore aj s inou hypotézou, podľa ktorej nočná obloha bude stále tmavšia, lebo hviezdy odídu za horizont pozorovateľnosti vďaka rozpínavosti vesmíru. Domnievam sa, že Olbersov paradox má nesprávny predpoklad - že denná a nočná obloha by mala byť rovnako intenzívne svetlá. Chyba podľa mňa je v hustote žiariacej hmoty. Slnko je k Zemi blízko a jeho žiariaca plocha (objem) je vyplnená žiariacou hmotou. Vesmír ako celok je riedky, nie je kontinuálne vyplnený žiariacim plynom. Nemožno povedať, že ak Slnko nahradíme, v 10-násobnej vzdialenosti 100 hviezdami, že v súčte dopadne na Zem rovnaka intenzita svetla. To je chybný predpoklad. Prínos článku vidím v súvislostiach s dielom E. A. Poea. Vedecký obsah je slabý.

   • .rE: Poetika sa podarila, zvyšok nie od .tue 17 Mar 2009 12:46 | 17. marec 2009 05:46

     "Nemožno povedať, že ak Slnko nahradíme, v 10-násobnej vzdialenosti 100 hviezdami, že v súčte dopadne na Zem rovnaka intenzita svetla." Preco nie? Kolko fyziky ste vystudovali?

   • .rE: Poetika sa podarila, zvyšok nie od .thr 5 Feb 2009 2:24 | 4. február 2009 17:00

     Dovolím si na základě toho co jste napsal prohlásit, že jste Olbersův paradox nepochopil. Nevím ovšem jak to vysvětlit srozumitelněji než v článku, takže jen poukážu na jedu věc - i kdyby hvězda v desetinásobné vzdálenosti svítila milionkrát méne než Slunce, Olbersův paradox to neřeší - protože v nekonečném vesmíru je nekonečno hvězd, a do jakkoliv malého kousíčku oblohy se podíváte, blíže či dále na hvězdu narazit musíte, a i když bude sebedál, nějaké (nenulové) světlo k nám dorazí - teď si sečtětě nekonečno nenulových čísel - nemůžete dostat nic jiného než nekonečno. Dále to že v budoucnosti se nebude noční obloha rozsvěcovat je dáno tím, že vesmír má časový počátek a zvětšuje se - Olbersův paradox platí ve stacionárním vesmíru existujícím věčně, kde neustále vzniká a zaniká stejné množství hvězd. V rozpínající se vesmíru tomu tak není a počet hvězd s časem klesá. Konečně jsem přesvědčen - ale touto úvahou si nejsem jist na 100% - že cokoliv co se jednou nachází uvnitř pozorovatelné části vesmíru nemůže ani při nadsvětelné rychlosti vzdalování zmizet za horizontem pozorovatelnosti.

4. .waw od .tue 13 Jan 2009 12:18 | 13. január 2009 05:18

   skvelý článok. Vlastne, ako skoro vždy. Už sa teším na ďalšie pokračovania. Len tak ďalej...

Komentáre do diskusie môžu pridávať len predplatitelia Piana. Zaregistrovať sa môžete tu.

Redakcia si vyhradzuje právo vymazať príspevky, ktoré obsahujú vulgárne či rasistické výrazy, a tiež tie, ktoré sú osobným útokom na redaktorov a spolupracovníkov .týždňa.