O uzdravení izraelské společnosti po říjnovém masakru zatím nemůže být ani řeč, říká pro deník FORUM 24 velvyslankyně Izraele v České republice Anna Azariová. Při příležitosti ročního výročí barbarského útoku teroristů na izraelské území poskytla naší redakci otevřený rozhovor. Hovořili jsme o možném míru v Palestině, o roli Ruska nejen v blízkovýchodním regionu a také o naivitě, která hrozí ovládnutím Západu.

Shakespeare. Kráľ Lear: „S plačom sme sa narodili, len čo sme sa vzduchu nadýchli, už sme vrešťali. Plačeme pri narodení – že sme prišli na veľkú scénu bláznov!“

Jsou mezi námi pouhé tři a půl roků. Co je to, vzhledem k tomu, že ani ty, ani já jsme na směru našich cest nikdy nic neměnili! Nic je to! Tedy pokud jde o hlavu; těla si mohou za tu dobu s námi pořádně pohrát… Nepřeji ti to!

Písal sa apríl 1965. Na pôde Vysokoškolského výboru ČSM na Filozofickej fakulte UK sa ako jeho nový člen zoznamujem s o polroka starším poslucháčom Katedry filozofie, pôvabne ráčkujúcim Martinom Bútorom. Dodatočne zisťujeme, že sme obaja približne v rovnakom čase navštevovali strednú školu P. Jilemnického v bratislavskom Starom Meste. Dosť na tom, že naše životné príbehy sa v tej chvíli osudovo pretli a ostávajú pevne do seba zakliesnené už desiatky rokov.

Není obvyklé, aby jeden člověk obstál v tolika různých profesích, převlecích chtělo by se říci. Od vlivného novináře, terapeuta, sociologa, k revolucionáři, poradci prezidenta, řediteli think tanku, velvyslanci, prezidentském kandidátovi, prvotřídnímu politickému analytikovi i publicistovi, a v neposlední řadě i literátovi a dramatikovi. A nemůžeme nechat stranou množství knížek, studií, výzkumů a veřejných vystoupení, i kulturních a uměleckých projektů.

Bolo to v lete začiatkom 80. rokov, túlali sme sa s mojou budúcou ženou Martou po slovenských horách s jedným cieľom – po ceste domov sa zastaviť u Bútorovcov na chalupe v Hodruši Hámroch. Už sme sa s Martinom a Zorkou poznali, ale Martin je odo mňa ešte stále o 13 rokov starší a mal som vtedy trochu ostych pred ľuďmi, ktorí už toho zažili oveľa viac ako ja.

Peter Zajac, Martin Bútora a ja sme sa politicky zasadili zato, aby 1. november 1990 bol Slovenskou národnou radou vyhlásený na Slovensku za štátny sviatok ako „Deň zmierenia – Pamiatka obetiam politického násilia“.

Prezentovalo sa 58 poslancov, pričom na otvorenie schôdze je potrebných 76 zákonodarcov.

Na začiatku 9. storočia bola v západnej Európe rozhodujúcou silou Franská ríša. Bola už dostatočne silná na to, aby kontrolovala a ovplyvňovala situáciu nielen vo svojom vnútri, ale aj tesne za hranicami. Na vlastnej koži sa o tom presvedčil aj prvý slovanský vladár na slovanskom území – Pribina.

Občianska spoločnosť sa začala v komunistickom Československu formovať na námestiach, definitívne sa tam zrodila po násilnom zásahu polície a špeciálnych jednotiek a pokojným spôsobom porazila komunistov s obrovskou podporou námestí. Ako to bude prebiehať dnes?