Anthony Burgess představil v roce 1962 knihou Mechanický pomeranč temnou vizi budoucnosti britské mládeže. Alex a jeho parta se flákají v baru Korova, kde do sebe pod tlakem perou drogu zvanou plus mlíko, aby pak po nocích rozjeli dávku ultranásilí: vykrádaček, znásilňování a čirého vandalizmu.

Není to zase tak dávno, kdy se mezi nejznámější závislosti počítal alkohol, tabák a karban. Dnes se počet závislostí rozrostl a přibyly drogy, proherní automaty, pornografie, závislost na internetu a špičkových mobilních telefonech. Nelze mít ovšem všechno.

Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu (ICTY) byl 22. listopadu odsouzen poslední z řady obžalovaných, Ratko Mladić. Za vraždy a deportace tisíců bezbranných lidí dostal „pouze“ doživotí, bosenští Muslimové se přesto radovali.

Od září se v prostoru mezi Barmou (Myanmarem) a Bangladéšem odehrává dramatické stěhování národa, respektive etnické skupiny.

Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje novou vládu Andreje Babiše a premiér zároveň uvede nové ministry na jejich úřady. Tradiční rituál bude mít z evropského pohledu neobvyklý rozměr.

Žijeme ve zvláštně rozpolcené době. Jedna studie za druhou napříč západním světem ukazuje, že mladí lidé jsou čím dál tím dětinštější. Jsou méně samostatní, později dospívají a později jsou schopni převzít skutečnou odpovědnost za svůj život.

„Více než jedenáct let žiji pod hrozbami smrti. Každý den mi to připomíná. I dnešek. Dnes ráno jsem sem přijel v konvoji obrněných aut, s blýskajícími světly a obstoupen bodyguardy. A nejen dnes, každý den. Stejně tak pojedu domů. Mým domovem je střežená budova. Moje kancelář je obrněná.“

Britský parlament proti vůli premiérky Theresy Mayové prosadil dodatek k zákonu o vystoupení země z Evropské unie, který zákonodárcům poskytne rozhodující slovo o podobě brexitu, jak se rozluce Británie s EU říká.

Je to taková naše tradice. Pokaždé když si náš národní a demokratický projekt natluče nos, najde se generál po bitvě, který pohotově přispěchá s jednoduchým vysvětlením, kdo za to může.

Evropská federace do roku 2025. Na základě evropské ústavy. A pokud členský stát odmítne ratifikaci, tak v EU skončí. Lídr německých sociálních demokratů Martin Schulz umí přitáhnout pozornost. Opět se mu to podařilo projevem, který přednesl na kongresu své strany první prosincový čtvrtek.