Vyslanec šéfa Bieleho domu Donalda Trumpa uviedol, že podľa jeho názoru ruský prezident Vladimir Putin chce ukončiť vojnu. Vyjadrenia prichádzajú po sérii nedávnych rokovaní — summite Putina a Trumpa na Aljaške 15. augusta a následných rozhovoroch v Bielom dome 18.

Hladomor v Gaze odsúdil aj šéf britskej diplomacie David Lammy, vyzval Izrael na okamžité kroky na nápravu situácie.

Uprostřed měsíce srpna se ve Spojených státech amerických odehrála dvě významná mezinárodní setkání. Nejdříve 15. srpna na půdě americké vojenské základny v aljašském Anchorage mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Pouhé čtyři dny poté už se Trump, tentokrát přímo na půdě Bílého domu, sešel nejen s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským, ale také s lídry důležitých evropských zemí. Po delší době se tedy hned dvakrát o ukrajinské tragédii nerozhodovalo jenom na polích válečných, nýbrž také u alespoň symbolicky kulatých stolů.

Z ticha slovo vyplulo, jako vlna na sklo dlaně. V srdci tichounce zaznělo, a proměnilo se ve přání. (Umelá inteligencia po štyroch usmerňujúcich promptoch)

Ako vyplýva z našich predchádzajúcich úvah, keď hovoríme o samovláde alebo „tyranii,“ nemusíme ihneď myslieť na totalitné režimy, masový teror a genocídu. Samovlády majú mnoho podôb s rozličnou mierou násilia či svojvôle. A predsa majú ich najmiernejšie aj najhoršie podoby čosi spoločné.

Existuje jeden spolehlivý způsob, jak prokázat, že kremelský režim ovládající Rusko lže. Stačí vzít výroky jeho představitelů v různých dobách a podívat se, jestli si neodporují. Na to není potřeba dělat velké pátrání, stačí neztratit paměť. Na prvním místě je samozřejmě lhaní vůdce Vladimira Putina. Ten navykládal řadu věcí, které prostě nemohou být pravdivé současně.

Šéf NATO tiež zdôraznil, že vo Washingtone sa nehovorilo o nasadení zahraničných pozemných síl na Ukrajine.

Šéf ruskej diplomacie zároveň ocenil prístup Trumpa, zatiaľ čo kritizoval európskych lídrov.

Podľa šéfa maďarskej diplomacie to malo za následok zastavenie prepravy ropy.

Šéf nemeckej diplomacie Johann Wadephul označil Peking za „čoraz agresívnejší“ v oblasti Ázie a Pacifiku.