Z veľkého spájania neostalo nič, len akási vnútropodniková turistika a niekoľko mizerných zákonov, ktoré prijal rozgurážený parlament. Poslanci si prišli na svoje. Konečne zavládla masová ľudová tvorivosť.

V Česku zavládl uklidňující konsensus ohledně toho, co je potřeba dělat v současných podmínkách, spojených s Putinovou válkou. Slovensko musí bezpodmínečně hledat podobnou shodu.

Podieľal som sa na tvorbe viacerých politických programov – VPN, SKOI, DS, SDK, OKS. Všetky boli programami slobodných občanov v slobodnej spoločnosti a slobodnom štáte.

U Pirátů, v ministraně české vládní koalice, se odehrál miniskandál. Na návrh místopředsedy vlády Ivana Bartoše vyloučili Piráti ze svého vedení aktivistku Janu Michailidu.

Ľudovít Ódor nám povedal, že sa to dá aj inak. Zrejme to nemyslel ako floskulu. Ale za štyri mesiace? A ako inak? Automaticky sa ponúka odpoveď, že inak ako Ficova vláda, a iste je to tak. Ale rovnako je na mieste aj iná odpoveď.

V amerických republikánských primárkách v roce 2016 těžil Donald Trump z fragmentace elektorátu. Něco podobného se může stát letos a také příští rok.

Metafory, aj tie vtipné, sú zradné. Ódorova úradnícka vláda nemá byť štvrtým útokom jednej Matovičovej a dvoch Hegerových vlád, ale svojprávnym kabinetom.

Bylo svým způsobem trochu zvláštní sledovat korunovační ceremoniál Karla a Kamily přímo na místě. Skoro celý den v Londýně pršelo. Přesto se do ulic města vydaly statisíce lidí z celého světa.

Kvůli rychlému technologickému vývoji se naše země dostávají do situace, v níž bude velmi záležet na kvalitě politické reprezentace. Pokud půjde všechno jak doposud, skončí Slovensko a Česko velmi zle.

Septembrový termín volieb priniesol zmätky, iluzórne úvahy o volebných zoskupeniach, spŕšku nezmyselných zákonov a mólo pretŕčajúcich sa osobností s venami aj bez.