Norská sociálka Barnevernet se stala synonymem pro „úřad, který krade děti“ napříč Evropou. Dokument dvou autorek, spolužaček z FAMU, v Norsku narozené Margaret Hruza a české režisérky Ivany Pauerové Milošević, jde jinou cestou.

Italská vláda převzala přímou správu nad pěticí radnic v regionu Kalábrie, který se nachází na „špičce“ italské „boty“. Všechna zastupitelstva byla infiltrována mafií. Letos úřady rozpustily vedení již 21 radnic.

Profesor Cyril Höschl je psychiatr, vysokoškolský pedagog, popularizátor vědy a ředitel Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. Vedle lékařské činnosti se dlouhodobě věnuje i publikační činnosti a glosovaní nejširšího spektra veřejného dění.

První listopadový víkend se v Rusku nesl ve znamení protestů a pochodů. Lidé například demonstrovali proti developerské výstavbě, prodlevám při stavbě školky nebo na podporu politických vězňů.

Sedmý říjen letošního roku byl pro Polsko ve znamení růžence. Více než milion Poláků zamířil na státní hranice s růžencem v ruce, aby vytvořili živý řetěz kolem hranice, která měří 3511 kilometrů, a připojili se tak k dlouho avizované akci Růženec na hranicích.

U příležitosti stého výročí Říjnové revoluce jsme mluvili s rusistou a překladatelem Liborem Dvořákem. V rozhovoru se dozvíte, proč Rusko potřebuje osvíceného diktátora, který by demokracii Rusům vnutil. Proč byla Říjnová revoluce nevyhnutelná?

Tomio Okamura pokračuje ve svém půvabném blouznění. V sobotním rozhovoru pro Právo řekl: „Nejsme extrémní v žádném případě. To by znamenalo, že je v ČR víc než půl miliónu extremistů..."

Téma by mohlo svádět k nejapným poznámkám, ale nedostatek žen zejména na čínském venkově je příznakem demografické krize způsobené politikou jednoho dítěte, zavedenou spolu s ekonomickými reformami v roce 1979.

Před stalinistickou dominantou Varšavy pustil z reproduktorů skladbu „Miluji svobodu“, rozhodil kolem sebe letáky protestující proti vládě, polil se hořlavinou a s výkřikem „Protestuji!“ se zapálil. Piotr S. zemřel deset dní poté. Předtím léta trpěl depresemi.

Brutální zásah veřejné bezpečnosti proti zhruba dvěma tisícovkám studentů vysokých škol známý jako akce „chceme světlo“, se odehrál přesně před 50 lety. Událost je dnes považována za jeden z počátků Pražského jara 1968.