Debata o politickém zneužití českých médií se v úterý nepovedla. Příslušný výbor Evropského parlamentu vyslechl zástupce tuzemských novin, kteří v zásadě řekli, že riziko zneužití opravdu existuje, mohlo by to ale být horší.

Tvrzení akademika Zdeňka Nejedlého, jež pronášel skřehotavým hlasem, Řekni mi, jaký je tvůj vztah k husitské revoluci, a já ti povím, jakým jsi člověkem, platí také o Beatles.

Minulý týden na Hospodářské komoře premiér Sobotka jakoby zničehonic zmínil, že Česká republika by se v dohledné době měla rozhodnout o vstupu do eurozóny.

Ovčáček, čtveráček lze od úterka zhlédnout na síti YouTube. Kabaret zlínského divadla trefující se do některých představitelů politické scény a zejména do mluvčího prezidenta Jiřího Ovčáčka vzbudil loni na podzim velký zájem diváků.

Ostatně soudím, že podruhé prezidentem Zeman nebude. Tuto větu použil v dubnu 2016 novinář Ján Simkanič a zdá se, že byla prorocká. Samozřejmě dnes nemůžeme vědět, jak dopadne prezidentská volba v lednu 2018, navíc nás ještě před ní čekají volby ještě mnohem důležitější.

Jiří Fajt bude za měsíc třetím rokem ve funkci ředitele Národní galerie a až na pár škarohlídů se veřejnost shoduje, že si vede dobře.

Mám dva milé kamarády. Mám je rád a trápí mě, po jakých temných pustinách bloudí jejich kdysi tak přátelské a radostné duše. Moji kamarádi totiž teď bojují s islámem. Bojují s ním udatně a dennodenně.

Donald Trump je pánem Bílého domu jen čtyři měsíce a už se intenzivně hovoří o impeachmentu neboli ústavní žalobě. Ta může skončit i odvoláním prezidenta z funkce. Je to reálná možnost, nebo zbožné přání Demokratů? Rozhodnout může klíčové svědectví odvolaného šéfa FBI Jamese Comeyho.

Premiér Bohuslav Sobotka dokázal s velkým štěstím vylézt z nebezpečné pasti, do níž se sám chytil zbrklým návrhem demise své vlády. Nedokázal ale využít druhou šanci, kterou osud jemu i Česku přihrál.

Kdo to řekl, že se s Ruskem nedá výhodně obchodovat? Je to lež jako věž: s Ruskem se nedá obchodovat jinak než výhodně. K tomu je navíc třeba dobře ovládat místní reálie – zákony a lidi. V Rusku jsou totiž zákony dělány výlučně pro lidi a každý jména těchto lidí zná.