Bidenovo odstoupení z voleb a demokratické sjednocení se za viceprezidentkou Kamalou Harris totálně změnilo dynamiku americké prezidentské kampaně. Výsledek voleb je opět otevřený.

Nejméně sedm obětí a desítky zraněných si vyžádal páteční ruský bombový útok na ukrajinské město Charkov, který zasáhl obytný dům a dětské hřiště. Na sociálních sítích se následně objevily fotografie, které zachycují následky bombardování a jednu z obětí – čtrnáctiletou dívku, která seděla venku na lavičce. Výbuch jí způsobil devastující poranění hlavy.

Když letos Česko symbolicky přerušilo mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli vstřícnosti tamní vlády k Rusku, ostře to kritizovala část politiků i spřízněných alternativních médií na obou stranách hranice. Český krok podle nich narušil unikátní „bratrské“ soužití obou národů. S půlročním odstupem se ale ukazuje, že z tohoto údajného boje za dobré česko-slovenské vztahy až nápadně často prosvítá náklonnost k úplně jiné zemi – a to právě k Rusku.

Po vyčerpávajícím třítýdenním psychodramatu s prezidentem v hlavní roli (Bude? Nebude?) se situace v Demokratické straně převrátila vzhůru nohama a oslík pádí dopředu rychlostí světla.

Štvaní proti Bratislavě a její liberální, intelektuální a umělecké vrstvě nabírá prudkých obrátek, vzkázala senátorka Miroslava Němcová (ODS). Reagovala tak na chování slovenské ministryně kultury Martiny Šimkovičové, která mimo jiné v tomto týdnu odvolala šéfku Slovenské národní galerie Alexandru Kusou a ředitele Slovenského národního divadla Mateje Drličku. Krok vyvolal kritiku části tamních umělců i opozice, ozvali se také zástupci české kultury.

Rusko plánovalo, jak v případě potenciálního konfliktu s NATO udeřit na místa v Evropě střelami schopnými nést jaderné zbraně. Napsal to v úterý list Financial Times (FT), jenž se odkazuje na tajné ruské spisy, které mu poskytly západní zdroje.

V médiích už bylo taktně upozorněno, že mezi tragédií ruské ponorky Kursk, která se stala rovněž v srpnu, a útokem ukrajinské armády na Kurskou oblast v Rusku uplynulo přesně 24 let. Je v tom spousta symboliky – jak politické, tak mé osobní. Zní to neuvěřitelně, ale tehdy, téměř před čtvrt stoletím, si Vladimir Putin vyslechl kritiku za své činy nejen od světového společenství, ale i z ruské televize.

Nemám dnes chuť písať o klamstvách Roberta Fica a spol. Už mi to lezie krkom a zdá sa mi, že tomu nie je dobré venovať všetku pozornosť. Zameriam sa na niečo aspoň trochu užitočné, spoločensky podstatné a právne – hoci i to s tými klamstvami a polopravdami súvisí. Na zmenu právnej úpravy týkajúcu sa krádeží.

Po červnových volbách do europarlamentu postupně vzniká nová podoba Evropské komise, kterou již podruhé povede někdejší německá ministryně obrany, Ursula von der Leyenová. A zatímco jména některých národních eurokomisařů se ještě mohou do 17. září změnit, o obsazení jednoho z nejdůležitějších postů již nemůže být pochyb: novou vysokou představitelkou pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se stane estonská expremiérka Kaja Kallasová.

Dokumentární film Jonáše Motyčky o lidech, kterým do života vstoupila hraniční porucha osobnosti. Horská dráha je unikátní dílo, které si dává za cíl destigmatizaci duševních onemocnění s akcentem na nejrozšířenější poruchu osobnosti v populaci. Jonáš, který sám trpí diagnózou HPO, jako průvodce čtyřmi reálnými příběhy statečných lidí, kteří se nebojí o poruše a životě s ní mluvit.