fico v pořadu Sobotné dialógy na STVR prohlásil, že liberální demokracie podle něj ukázala, že nefunguje. Jako alternativní příklady uvedl Čínu a Vietnam. „Liberalismus a představa liberální demokracie zcela selhaly, jsou neefektivní a my musíme přemýšlet, jak zefektivnit demokratické způsoby řízení státu,“ pravil šéf vlády. Uvedl, že asijské státy dokážou jasně definovat cíle a systematicky je naplňovat, na rozdíl od Slovenska, kde podle něj časté změny vlády po čtyřech letech narušují kontinuitu.

Fico rovněž kritizoval údajnou přemíru politických stran na Slovensku. „Jak zúžit okruh stran na ty, které jsou standardní?“ zeptal se s ohledem na více než sto registrovaných politických subjektů, z nichž přes dvacet pravidelně soutěží ve volbách. Podle něj tahle roztříštěnost ztěžuje politickou stabilitu a brání efektivnímu řízení země.

Ficova rétorika je nejen nebezpečná, ale i logicky rozporná, protože popírání principů liberální demokracie podkopává základy, na kterých stojí svoboda a prosperita Slovenska. Stačí se podívat, co se považuje za klíčové principy liberální demokracie: svoboda projevu, rovnost před zákonem, nezávislost soudů, pluralita názorů, ochrana menšin a pravidelné svobodné volby. Co z toho „nefunguje“ a Fico by to rád zrušil?

Tyto pilíře zajišťují, že moc neuchvátí jeden vůdce nebo strana, a chrání občany před autoritářstvím. Ficův obdiv k Číně, kde je svoboda projevu potlačována a opozice likvidována, ignoruje, že tamní „efektivita“ je vykoupena omezováním základních práv. Stejně infantilně vystupoval Miloš Zeman v čínské státní televizi, kde mával obřím plyšovým krtečkem a vykřikoval „waw“ nad čínským ekonomickým růstem.

Vietnam ekonomicky roste, ale zůstává pod kontrolou jedné (komunistické) strany. O komunismus tam samozřejmě už dávno nejde, takže soudruzi si ze strany udělali takovou klientelistickou mafii zajišťující jim moc a zisky. Že to znamená korupci a protekcionismus, ví každý, kdo není padlý na hlavu. Někomu se ale takové bahenní prostředí líbí.

Kritika „roztříštěnosti“ politických stran a návrh na „zúžení“ na „standardní“ subjekty zavání snahou o omezení politické soutěže. Zažili jsme to u nás za druhé a třetí republiky a Slováci za Slovenského štátu, a nebyla to zrovna šťastná období. Pluralita stran, byť chaotická, je základ demokracie. Omezit ji znamená otevřít dveře k monopolu moci. Ironií je, že Fico sám těží z demokratických mechanismů, které mu umožnily vládnout.

Ještě pikantnější je podpora Andreje Babiše, který tolik toužil vidět Fica u kormidla. Oba někdejší soudruzi si staré metody pamatují a snaží se podkopat nezávislost médií a justice, neurvale napadají politické soupeře, vymýšlejí si tajemné konspirace a pošilhávají po autoritářích, kterými by nejspíš také rádi byli. To by se to vládlo! Zatím je jejich velkým vzorem Viktor Orbán, který destrukci demokracie v naší části Evropy dotáhl nejdál. Zatímco inspiruje zdejší papaláše, on sám se vzhlíží v Rusku, zaostalé a chudé diktatuře, a zjevně k němu lne celým svým „suverénním“ srdcem. Všechny tyhle postavy sní o „efektivitě“ na úkor svobody, jenže když se dostaly k moci, nějak ta efektivita nebyla vidět.

Pokud je osud této země někomu milý, neměl by volit nikoho, kdo podporuje Fica a Orbána. Takový potentát neslibuje nic jiného než neschopnou vládu chaosu, chudoby, „zaklekávání“, výsměchu mocných a mezinárodní izolaci.

 Článok uverejňujeme so súhlasom portálu Forum24. Ďakujeme!