do září, tedy dvacátého výročí teroristických útoků na New York a Washington, se z Afghánistánu stáhnou všichni spojenci včetně Slováků. Toto rozhodnutí udělal především Biden, jenž pro stažení z Afghánistánu argumentoval už jako viceprezident před deseti lety, po dopadení a zabití Usámy bin Ládina v Pákistánu. Tehdy však prohrál v diskuzi se svým šéfem Barackem Obamou a jeho poradci.

Kritici stažení dodnes poukazují na zoufalou situaci, kdy fundamentalistický Tálibán získává vojenskou kontrolu nad zvětšující se částí země. Neokonzervativní intelektuálové jako William Kristol poukazují na to, že k jisté stabilizaci situace by stačilo ponechat v Afghánistánu několik málo tisíc vojáků bez určení termínu jejich stažení a mít je tam dlouhodobě, podobně jako třeba v Jižní Koreji. Na obzoru je černý scénář podobný tomu, jaký nastal po stažení Američanů z Vietnamu v polovině sedmdesátých let – divoký úprk amerických diplomatů ze střechy ambasády k vrtulníkům a uvržení Vietnamu do komunistické diktatury, ze které se úplně nedostal dodnes.