je asi trochu legrační označovat naše předsedy vlád za „vrcholné", ale berte to jako čistě faktickou kategorii, která nehodnotí. Jediné, v čem se zdají být opravdu vrcholní, je neschopnost, která dnes, bohužel, zabíjí. 

Když se rozhlédneme po dalších, i vyspělejších demokraciích, najdeme řadu podobných výroků adresovaných Evropské unii, nebo do zahraničí. Sociální sítě zdemokratizovaly rozpravu a ovlivnily ji směrem k větší neformálnosti. Dnes se do médií říká to, co zaznělo dřív jen v soukromí u skleničky.

Zajímavější je, proč se to říká. Společným základem všech podobných výroků je nedostatek představivosti a empatie spojený s xenofobií. U nás je tento jev mnohem rozšířenější než v západní Evropě, která má přece jen delší tradici otevřené společnosti.