když přišel do prodejny na inventuru zboží podnikový kontrolor, měl oči spíše pro mladou paní vedoucí, než pro sklad její prodejny. Prošel sice celým skladem, udělal soupis všech tam uložených krabic, ale protože byl líný, do žádné z nich se nepodíval. Zvláště ne do těch horních, jejichž obsah už byl dávno prodaný a tržba za ně skončila v kapse pohledné paní vedoucí. Když na další inventuru už nepřišel onen muž, ale postarší paní kontrolorka, začala se zajímat také o obsah všech ve skladu uložených krabic. A pravda vyšla najevo.
Když jsem si tuhle soudničku přečetl, cosi známého mi připomínala. Nás a časy, ve kterých žijeme.
Zpovrchněli jsme. Žijeme v době, která miluje povrchnost. Povrchní vzdělání, povrchní zábavu, povrchní názory, povrchní mezilidské vztahy.
Pojďme ale k jednotlivostem.
Následkem zalíbení si povrchního vzdělání je skutečnost, že řada středoškoláků neumí pravopis a má žalostný všeobecný rozhled. Maturant, který má na vysvědčení čtyřikrát dostatečnou, se automaticky přihlásí na „nějakou vysokou školu“. Tady platí nepsaná dohoda: škola dostane peníze a její neupotřebitelný absolvent vysokoškolský titul.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.