sovětská propaganda začala prakticky se vznikem bolševického státu po roce 1917. Jakákoliv komunikace první komunistické vlády byla fakticky propagandou. Ve dvacátých letech minulého století začala Moskva platit nemalé částky za propagandistické publikace vydávané na Západě, které vykreslovaly život v SSSR jako pohádku na zemi. Na vydávání takových publikací se společně s Willim Münzenbergem, jehož pro šíření sovětské propagandy vybral sám Lenin, podílel v Berlíně také komunistický dobrodruh Otto Katz, nám lépe známý jako André Simon, popravený po procesu s Rudolfem Slánským na začátku prosince 1952. 

Ke globální propagandě později přibyla další zbraň z diverzního arzenálu, a tou bylo cílené šíření dezinformací. Dezinformace se od obyčejné propagandy liší tím, že nechtějí o něčem přesvědčovat, ale jejich záměrem je znejistit, kalit vodu, vypustit mlhu a v konečném důsledku demoralizovat. Jedním z hlavních cílů sovětské dezinformační války bylo vytvořit v lidech na Západě i doma dojem, že ve skutečnosti není žádný zásadní rozdíl mezi demokracií a takzvanou diktaturou proletariátu. 

Tento vzorec dnes plně adoptovala putinovská dezinformační ofenzíva. Komunisté rádi poukazovali na podvratné akce CIA ve třetím světě, a tento argument našel úrodnou půdu mezi mnohými intelektuály na Západě. KGB či GRU operují ve třetím světě? No a co? Podívejte se na CIA a puč v Íránu nebo v Chile! Všichni jsou stejní.