Je romský holocaust bílým místem české historie?

ten v krátkém rozhovoru s redaktorkou DVTV na volební party prezidenta Miloše Zemana 27. ledna na její otázku k táboru v Letech u Písku za druhé světové války prohlásil, že řada jeho židovských přátel se diví, „proč v České republice stavíme na stejnou úroveň tábor v Letech a vyhlazovací tábor v Osvětimi“. S odvoláním na knihu historiků z Akademie věd ČR Okamura uvedl, že „tábor nebyl oplocen, že tam v podstatě ti lidé měli volný pohyb“. Redaktorka v jedné otázce naopak namítala, že už v Letech probíhala genocida Romů.

První, pracovní tábor v Letech počátkem roku 1940 zřídila protektorátní vláda, byl určen pro údajné asociály, bez ohledu na etnický původ. Existenci Let I část mediální scény vykládá jako důkaz české autonomní účasti na vyvražďování Romů, k němuž se na konci roku 1942 rozhodli Němci. Devadesát procent českých Romů válku skutečně nepřežilo.

Nezávisle na hlasování i Okamurovi zůstává otevřeno několik otázek: Můžeme kárný pracovní tábor Lety fungující do jara 1942 srovnávat s tzv. cikánským táborem Lety od srpna 1942? Jaká je mezi nimi souvislost? Byly druhé Lety „jen“ tzv. cikánský, nebo koncentrační, či snad dokonce vyhlazovací tábor? Zajímali se Češi o osud Romů za války a zajímá se o něj česká historiografie? Do Salonu Týdeníku Echo přišli zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky holocaustu Antonín Hradilek, německý publicista, autor knihy o Letech A nikdo vám nebude věřit Markus Pape a historik z Vojenského historického ústavu Jiří Plachý.

trestní oznámení na Tomia Okamuru se opírá o paragraf popírání nebo zpochybňování genocidy. Z poslancových odpovědí v tom chaotickém rozhovoru, kde ho Daniela Drtinová pronásleduje po chodbách hotelu, nebylo jasné, jestli myslí cikánský tábor, nebo pracovní tábor, který byl v Letech předtím.

Hradilek: To by mělo být zásadní rozlišení. Od léta 1942 je to jasné, to byl Zigeunerlager 1, Cikánský tábor číslo 1. V něm byli shromažďováni lidé určení k likvidaci. Tedy byl to nástroj genocidy, to ani jinak nejde říct. Ovšem pracovní tábor z let 1940 až 1942 s tím nemá nic společného. V něm byli práceschopní dospělí muži, strávili v Letech třeba tři měsíce a odešli na svobodu. To je úplně něco jiného, než když do tábora odvezete celé rodiny včetně malých dětí a následně je tam trápíte. A ty, které přežijí, zplynujete. Jak vůbec někdo může dávat do souvislosti romský holocaust s tím pracovním táborem? Kvůli těm několika barákům, které potom došly uplatnění i v cikánském táboře? Pracovní povinnost byla u nás do roku 1990. Má se snad mně postavit pomník za to, že jsem před rokem 1990 podléhal pracovní povinnosti?

máte i vy ostatní dojem, že by se při debatách o romském holocaustu měla prehistorie tábora v Letech do roku 1942 odstřihnout?

Plachý: Ano. Vznik kárného pracovního tábora z roku 1940 se spojuje s právní normou, kterou přijala v březnu 1939 ještě československá vláda, a velmi často se automaticky předpokládá, že cikánský tábor vznikl pouhým přejmenováním pracovního tábora, což byl jeden z táborů pro takzvané práce se štítící živly, osoby s takzvaným cikánským způsobem života, tuláky a podobně. Tedy že ten cikánský tábor vlastně vznikl na základě usnesení československé vlády. Je to historická zkratka, ale naprosto matoucí. Ruší rozdíly jak mezi druhou republikou a protektorátem, tak mezi pracovním táborem v Letech za Eliášovy vlády a cikánským táborem po heydrichiádě.

a jak byste hodnotil pracovní tábor?

Plachý: Samotné přijetí té právní normy byl projev totalitarizace společnosti za druhé republiky. Od podzimu 1938 panovaly nálady, že je třeba vést společnost pevnou rukou. V řadě evropských zemí už ve 30. letech rostl pocit, že demokratický, parlamentní režim selhal, a podobné tábory tam vznikaly dřív než v českých zemích.