Zdá sa, že máte zablokovanú reklamu

Fungujeme však vďaka príjmom z reklamy a predplatného. Podporte nás povolením reklamy alebo kúpou predplatného.

Ďakujeme, že pozeráte .pod lampou. Chceli by ste na ňu prispieť?

Jak se z novinářů stali „veřejní nepřátelé“

.ondřej Štindl .echo24 .spoločnosť

Na krátké a všestranně pozoruhodné tiskové konferenci Miloše Zemana po jeho vítěství ve druhém kole prezidentských voleb položil první otázku Vladimír Keblúšek, v sále byl hluk a novinář neměl mikrofon, musel křičet.

Jak se z novinářů stali „veřejní nepřátelé“ Jan Zatorsky/echo24 V očích nemalé části společnosti jsou novináři veřejní škůdci, nepřátelé a útoky na ně jsou tolerovány, nebo se jim dokonce aplauduje.

prezident reagoval s obvyklou epickou šíří podaným vtipem na barvu žurnalistova hlasu v tu chvíli, doporučil mu, aby nemluvil „hlasem mutanta“ (zjevně tím chtěl říct, že redaktor mluví, jako kdyby mutoval, a použil nepřesný výraz, jak se Miloši Zemanovi velmi často stává). Urazit novináře, navíc takovým hloupě ponižujícím a vlastně i nízkým způsobem – to by mohlo politikovi způsobit problémy. Prezident si ale může být jistý, že mu takováto extempore žádnou potíž nepřinesou. V očích nemalé části společnosti jsou novináři veřejní škůdci, nepřátelé a útoky na ně jsou tolerovány, nebo se jim dokonce aplauduje. Z více důvodů je dobré být s nimi v konfliktu, také proto, že v tom konfliktu má jeden slušnou šanci zvítězit.

„Nástup internetu a sociálních sítí znamenal počátek ekonomického úpadku tradičních médií.“

Ještě nedávno se ale říkalo, že válce s médii by se politici a vůbec veřejně činní lidé měli za každou cenu vyhnout, protože ji není možné vyhrát. Jak to tedy dělají ti dva nejmocnější muži české politiky, Andrej Babiš a Miloš Zeman, kteří jsou oba v permanentním střetu s tím mocným, nebezpečným a velice zákeřným nepřítelem? Musí to být skoro až zázrak, že se jim navzdory tomu podařilo nejenom uhájit holou existenci, ale ještě k tomu vyhrát volby. Realita je samozřejmě jiná, prezident i premiér v demisi to u médií mají většinově dobré. A moc médií, zvlášť těch, s nimiž jsou oba pánové v té strašné válce, je, mírně řečeno, značně chatrná. Tradiční média v Česku i ve světě slábnou a ztrácejí autoritu. Pro politiky Zemanova typu může být výhodnější mít tu tradičnější část médií proti sobě, dosáhnout toho, aby z nich na ně zněla konstantní a pokud možno pobouřená kritika. Před mnoha lety jsem napsal výsměšnou recenzi na desku jednoho populárního písničkáře. Ozval se mi pak známý, který měl ve vydavatelství na starosti PR toho umělce, a za text mi poděkoval. „Víš, já pracuju na tom, aby se z něj stal mediální mučedník.“

na řadě je Česká televize

České politice teď dominují podobní „martyrové“. Samozřejmě je to sporné mučednictví – Andrej Babiš je mediální magnát, vlastní mimo jiné největší deník a celoplošnou rozhlasovou stanici, sledované privátní televize mu jdou na ruku. Podobně i Miloš Zeman má silnou mediální základnu a šikuje se za ním i roztříštěná scéna médií „alternativních“, hlasatelů různých těch „opravdových až nejopravdovějších pravd“.

 

Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.

predplatiť

Ak ste našli chybu, napíšte na web@tyzden.sk.
.diskusia | Zobraziť
.posledné
.neprehliadnite