druhá mezitím paragon studuje a upozorní, že v údaji o čase chybí vteřiny. „Tak zaplatíte dva tisíce korun,“ shrnuje bilanci návštěva z finančního úřadu. Kavárník provozuje podnik jako víceméně dobročinnou organizaci a dotuje ji z jiných zdrojů, aby přátelům umožnil vystavovat zde výtvarná díla. Po odchodu kontroly se zhroutí.
Úřednice měly pravdu, že na účtence mají být vteřiny. Zákon to sice nevyžaduje, ovšem předpis je součástí metodiky Finanční správy vydané pro potřeby EET dne 15. května 2017. Požadavek na předání účtenky do ruky byl ovšem běžná šikana. Kavárník (redakce má jeho jméno k dispozici) zato učinil cennou zkušenost. Na příkladu poznal, proč není možné, aby Česko konkurovalo nejlepším ekonomikám světa.
ztracená příležitost
Málokdy měla Česká republika takovou možnost posunout se mezi země s nejkvalitnější ekonomikou jako v letech vlády Bohuslava Sobotky. Ekonomicky rostl celý region a doba nabízela spoustu možností, jak investovat do infrastruktury a hlavně do neefektivní byrokracie. Zlepšení mohlo přijít samo sebou, jen kdyby vláda svými kroky nebránila přirozenému vzestupu. Ten by si už automaticky vynutil potřebnou obnovu všech prostředků komunikace a veřejných služeb.
Tolik lze vyčíst z každoroční Zprávy o globální konkurenceschopnosti, kterou v říjnu vydalo Světové ekonomické fórum. Česko zase skončilo na jednatřicátém místě, jako s výjimkou propadu během finanční krize vždycky. Neschopnost proniknout mezi třicet nejvyspělejších zemí v nejuznávanějším žebříčku světových ekonomik není důležitá sama o sobě. Hodnocení každého ze 114 kritérií také nemusí být nutně objektivní, někdy jde jen o názor zhruba stovky podnikatelů, jejichž pohled na věc může být ovlivněn tím ekonomickým. Podstatné je, že představuje podrobnou analýzu, která může posloužit jako hodnocení výkonu předchozí vlády a jako výčet úkolů, které leží na stole před tou příští.
„Málokdy měla Česká republika takovou možnost posunout se mezi země s nejkvalitnější ekonomikou jako v letech vlády Bohuslava Sobotky.“
Analýza není pro Čecha, který sleduje ekonomické a politické dění, velkým překvapením. Například hodnocení, že kvalita silnic se zhoršuje, jen zachycuje každodenní zkušenost běžného šoféra. Silnice jsou ve srovnání 137 zemí podprůměrné, horší než v některých afrických státech, a pokud jde o EU, bídnější jsou jenom v Bulharsku, Lotyšsku a Rumunsku. Selhání Sobotkovy vlády i ministra dopravy Dana Ťoka (ANO) při stavbě dálnic získalo mezinárodní pečeť.
Vedle přesné definice problémů však zpráva ekonomického fóra nabízí přidanou hodnotu v odhalení jádra hlavního problému, s nímž se země potýká. Na dotaz, co nejvíc škodí podnikání, zmiňovali manažeři s českými zkušenostmi nejčastěji dva související nešvary – složité daňové předpisy a nízkou kvalitu byrokracie. Složitost daňové legislativy v posledních dvou letech významně vyrostla a Češi si na ni stěžovali v celé Evropě (i ve světě) spolu s Poláky a Francouzi vůbec nejvíc. Ani skutečnost, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) zkomplikoval při svém tažení za daňovými výnosy život podnikatelům, není novou informací, nedávno ji potvrdila i Světová banka, podle níž dá v Evropě víc práce vyplnit daňové přiznání jen Polákům, Maďarům a Bulharům.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.