tři jmenované státy odmítají přijímat žadatele o azyl ze skupiny vyčleněné k tomuto přerozdělení na podzim 2015. Jsou to ony známé kvóty na uprchlíky, které byly prosazeny jednorázově na radě ministrů vnitra proti odporu Milana Chovance a jeho kolegů ze Slovenska a Maďarska.
Pravda je, že Chovanec tehdy prohrál podle pravidel a pravidla se mají dodržovat. Proto mimochodem i někteří čeští europoslanci – mluví se v této souvislosti především o Stanislavu Polčákovi z hnutí STAN – letos v květnu hlasovali pro rezoluci Evropského parlamentu, která trestání Středo- a Východoevropanů za odpor ke kvótě vítá. Polčák je sice politik, ale především právník.
Nebyla by to ale celá historie. Stejně tak pravda totiž je, že většinové hlasování na radě ministrů vnitra byl tak trochu šok. Jednak proto, že ačkoliv Lisabonská smlouva (pro její přijetí kdysi Chovancova ČSSD byla snad ochotna i vykrvácet) zavádí v azylové politice většinové hlasování, to je v bruselském žargonu nazýváno „atomová zbraň“, tedy z podstaty věci nástroj, který vlastně není určen k použití.
„Poučky o tom, že unijní zákony se dodržují za všech okolností, není dobré brát doslova.
Celý článok si môžete prečítať, ak si kúpite Digital predplatné .týždňa. Ponúkame už aj možnosť kúpiť si spoločný prístup na .týždeň a Denník N.